DÍTĚ S DYSLÁLIÍ V MATEŘSKÉ ŠKOLE

ÚVOD

Řeč představuje jednu ze základních složek lidské komunikace a významně ovlivňuje sociální vztahy, vzdělávání i celkový vývoj dítěte. V období předškolního věku dochází k velmi intenzivnímu rozvoji komunikačních schopností, slovní zásoby, výslovnosti i jazykového citu. Právě mateřská škola je prostředím, kde dítě získává nové zkušenosti v komunikaci s vrstevníky i dospělými a kde se mohou výrazněji projevit případné obtíže v oblasti řeči.

Jednou z nejčastějších narušených komunikačních schopností u dětí předškolního věku je dyslálie. Dyslálie označuje poruchu výslovnosti jednotlivých hlásek nebo skupin hlásek. Dítě hlásky vynechává, zaměňuje nebo vyslovuje nesprávně. Výslovnost přitom nemusí odpovídat věku dítěte a může negativně ovlivňovat jeho srozumitelnost, sebevědomí i sociální vztahy.

V současné době se v mateřských školách setkáváme s velkým počtem dětí, které mají obtíže ve výslovnosti. Některé vady výslovnosti jsou v určitém věku fyziologické, jiné však mohou přetrvávat a vyžadovat odbornou péči klinického logopeda. Velmi důležitou roli zde hraje logopedická prevence, včasné rozpoznání obtíží a citlivá podpora dítěte.

Cílem článku je přiblížit problematiku dyslálie u dítěte v mateřské škole, popsat nejčastější projevy a nabídnout praktické náměty pro podporu rozvoje řeči dítěte v prostředí mateřské školy i domácího prostředí.

TEORETICKÁ ČÁST

Co je dyslálie

Dyslálie je narušená komunikační schopnost, která se projevuje nesprávnou výslovností jedné nebo více hlásek mateřského jazyka. Jedná se o nejčastější logopedickou diagnózu v dětském věku.

Dítě může:

• hlásku vynechávat,
• zaměňovat ji za jinou,
• vyslovovat ji nesprávně,
• deformovat její zvuk.

Například:

• místo „ryba“ dítě říká „lyba“,
• místo „slon“ říká „son“,
• místo „kočka“ říká „totka“.

Dyslálie může postihovat jednu hlásku nebo více hlásek současně.

Vývoj výslovnosti dítěte

Vývoj řeči probíhá postupně a každé dítě má své individuální tempo. Některé hlásky se objevují dříve, jiné později.

Obecně platí:

• nejdříve se objevují samohlásky,
• následně jednoduché souhlásky,
• později sykavky,
• nejnáročnější bývá hláska R a Ř.

V předškolním věku mohou být některé nepřesnosti ve výslovnosti ještě fyziologické. Pokud však obtíže přetrvávají delší dobu nebo je řeč dítěte výrazně nesrozumitelná, je vhodné konzultovat situaci s odborníkem (klinickým logopedem).

Příčiny dyslálie

Vznik dyslálie může být ovlivněn více faktory.

Mezi nejčastější příčiny patří:

• oslabená motorika mluvidel,
• nesprávný řečový vzor,
• oslabené sluchové vnímání,
• časté používání dudlíku,
• dlouhodobé pití z lahve,
• nedostatečná komunikace,
• vrozené dispozice,
• sluchové vady,
• celkové opoždění vývoje řeči.

Významnou roli hraje také prostředí, ve kterém dítě vyrůstá.

Dopad dyslálie na dítě

Dyslálie může ovlivňovat:

• srozumitelnost řeči,
• komunikaci s vrstevníky,
• sebevědomí dítěte,
• školní připravenost,
• budoucí čtení a psaní.

Dítě může být:

• nejisté,
• uzavřené,
• frustrované,
• méně aktivní v komunikaci.

Pokud nejsou obtíže řešeny, mohou se později promítat také do školních dovedností.

Role mateřské školy

Mateřská škola má v oblasti logopedické prevence velmi důležitou úlohu.

Pedagog může:

• sledovat vývoj řeči dítěte,
• podporovat komunikaci,
• zařazovat řečové preventivní chvilky,
• rozvíjet slovní zásobu,
• podporovat sluchové a zrakové vnímání,
• doporučit rodičům odborné vyšetření.

Pedagog však nenahrazuje péči klinického logopeda.

Logopedická prevence

Logopedická prevence představuje soubor aktivit podporujících správný vývoj řeči.

Je zaměřena například na:

• rozvoj slovní zásoby,
• sluchové vnímání,
• dechová cvičení,
• oromotoriku,
• motoriku,
• rytmizaci,
• komunikaci,
• grafomotoriku.

Pravidelná prevence pomáhá podporovat správný vývoj řeči dítěte.

PRAKTICKÁ ČÁST

Jak pracovat s dítětem s dyslálií v mateřské škole

Při práci s dítětem je důležité:

• respektovat jeho tempo,
• motivovat dítě,
• vytvářet bezpečné prostředí,
• podporovat komunikaci,
• pravidelně procvičovat řečové dovednosti.

Aktivity by měly probíhat hravou a přirozenou formou.

Rozvoj oromotoriky

Oromotorika podporuje správnou pohyblivost mluvidel.

Praktická cvičení:

1. Olizování rtů

Dítě olizuje horní a dolní ret.

2. Nafukování tváří

Dítě střídavě nafukuje tváře.

3. Špulení rtů

Dítě střídá úsměv a špulení rtů.

4. Klapání jazykem

Cvičení podporuje pohyblivost jazyka.

5. Jazyk nahoru a dolů

Dítě zvedá jazyk za horní zuby a následně dolů.

Dechová cvičení

Správné dýchání je důležité pro řeč.

Praktické aktivity:

1. Foukaní do peříčka

Dítě fouká do peříčka nebo vatového míčku.

2. Bublifuk

Dítě fouká bubliny.

3. Foukaní do brčka

Lze foukat do vody nebo posouvat papírové kuličky.

4. Větrník

Dítě roztáčí větrník dechem.

Rozvoj sluchového vnímání

Sluchové vnímání je důležité pro správnou výslovnost.

Praktická cvičení:

1. Vytleskávání slabik

Dítě vytleskává počet slabik.

Například:

• ko-lo,
• čo – ko – lá – da.

2. Hledání první hlásky

Dítě určuje, jakou hláskou slovo začíná.

3. Hledání rýmů

Například:

• pes – les,
• myš – skrýš.

4. Rozlišování zvuků

Dítě poznává:

• zvuky zvířat,
• hudební nástroje,
• zvuky okolí.

Rozvoj slovní zásoby

Dítě s dyslálií potřebuje podporovat také v oblasti komunikace.

Praktické aktivity:

1. Popis obrázků

Dítě popisuje obrázky nebo situace.

2. Vyprávění příběhů

Lze využít obrázkové osnovy.

3. Tematické hry

Například:

• povídání o zvířatech,
• povídání o rodině,
• povídání o ročních obdobích.

Rozvoj jemné motoriky

Motorika úzce souvisí s řečí.

Praktické aktivity:

1. Modelování

Dítě modeluje z plastelíny.

2. Navlékání korálků

Aktivita podporuje koordinaci oka a ruky.

3. Práce s kolíčky

Posiluje prsty a jemnou motoriku.

4. Trhání papíru

Podporuje uvolnění ruky.

Grafomotorická cvičení

Grafomotorika podporuje přípravu na psaní.

Praktické aktivity:

• kreslení spirál,
• obtahování linií,
• kreslení smyček,
• kreslení ve velkém prostoru,
• malování prstem.

Pohybové aktivity

Pohyb podporuje:

• koordinaci,
• rytmus,
• propojení mozkových hemisfér,
• koncentraci.

Praktické aktivity:

1. Překážkové dráhy

2. Taneční hry

3. Pohyb s říkankami

4. Cvičení na pravolevou orientaci

Řečové chvilky v mateřské škole

Krátké řečové chvilky lze zařazovat pravidelně.

Mohou obsahovat:

• dechová cvičení,
• oromotoriku,
• rytmizaci,
• říkanky,
• artikulační cvičení,
• sluchové hry.

Pravidelnost je velmi důležitá.

Spolupráce s rodiči

Spolupráce s rodinou je zásadní.

Rodiče mohou:

• pravidelně komunikovat s dítětem,
• číst knihy,
• procvičovat doporučená cvičení,
• podporovat správný řečový vzor,
• omezit nadměrné používání dudlíku,
• omezit nadměrné používání moderní technologie.

Velmi důležitá je pozitivní motivace dítěte.

Kdy doporučit klinického logopeda

Odbornou pomoc je vhodné doporučit:

• pokud řeč dítěte není srozumitelná,
• pokud dítě vynechává více hlásek,
• pokud obtíže přetrvávají,
• pokud dítě nemluví přiměřeně věku,
• pokud se objevuje opožděný vývoj řeči.

Klinický logoped provádí diagnostiku a nastavuje individuální terapii.

Nejčastější chyby dospělých

Nevhodné je:

• dítě zesměšňovat,
• nutit dítě opakovat slova pod tlakem,
• opravovat dítě neustále,
• srovnávat dítě s ostatními,
• mluvit za dítě.

Dítě potřebuje podporu a bezpečné prostředí.

Význam motivace

Pozitivní motivace je velmi důležitá.

Pomáhá:

• pochvala,
• hra,
• společné aktivity,
• ocenění snahy,
• radost z komunikace.

Dítě by mělo zažívat úspěch a jistotu.

SHRNUTÍ

Shrnutí teoretické části:

1. Dyslálie je nejčastější narušená komunikační schopnost u dětí.
   Projevuje se nesprávnou výslovností jedné nebo více hlásek mateřského jazyka.
2. Dítě může hlásky vynechávat, zaměňovat nebo vyslovovat nesprávně.
   Například místo „ryba“ říká „lyba“ nebo místo „slon“ říká „son“.
3. Vývoj výslovnosti probíhá individuálně.
   Některé hlásky se vyvíjejí dříve, jiné později. Nejnáročnější bývají hlásky R a Ř.
4. Příčiny dyslálie mohou být různé.
   Například oslabená oromotorika, sluchové vnímání, nesprávný řečový vzor, opožděný vývoj řeči či dlouhodobé používání dudlíku.
5. Dyslálie může ovlivnit školní připravenost i sebevědomí dítěte.
   Obtíže se mohou promítat do komunikace, čtení, psaní i sociálních vztahů.
6. Důležitá je včasná logopedická prevence a případná péče klinického logopeda.
   Včasná podpora může výrazně pomoci správnému rozvoji řeči dítěte.

Shrnutí praktické části:

1. Zařazování oromotorických cvičení: například olizování rtů, špulení rtů, klapání jazykem nebo nafukování tváří.
2. Pravidelná dechová cvičení: foukaní do peříčka, bublifuku, větrníku nebo brčkem podporuje správné dýchání při řeči.
3. Rozvoj sluchového vnímání: vytleskávání slabik, hledání první hlásky nebo rozlišování zvuků podporuje správnou výslovnost.
4. Podpora slovní zásoby a komunikace: povídání nad obrázky, vyprávění příběhů a tematické hry rozvíjejí řečové dovednosti.
5. Rozvoj jemné motoriky a grafomotoriky: modelování, navlékání korálků, kreslení a práce s kolíčky podporují koordinaci potřebnou pro řeč i psaní.
6. Důležitá je pozitivní motivace dítěte: dítě potřebuje pochvalu, podporu a bezpečné prostředí bez zesměšňování či nadměrného opravování.

ZÁVĚR

Dyslálie představuje nejčastější narušenou komunikační schopnost u dětí předškolního věku. Nesprávná výslovnost může ovlivňovat nejen srozumitelnost řeči, ale také sebevědomí dítěte, jeho sociální vztahy a budoucí školní úspěšnost.

Mateřská škola má v oblasti logopedické prevence velmi důležitou roli. Prostřednictvím pravidelných aktivit, her a přirozené komunikace lze významně podporovat rozvoj řeči dítěte. Důležitá je také spolupráce s rodiči a včasné doporučení odborné péče v případě přetrvávajících obtíží.

Velký význam mají dechová cvičení, oromotorika, rozvoj sluchového vnímání, motoriky i slovní zásoby. Všechny aktivity by měly probíhat hravou a motivující formou, která dítě podporuje a nenarušuje jeho sebevědomí.

Každé dítě potřebuje individuální přístup, podporu a bezpečné prostředí, ve kterém může přirozeně rozvíjet své komunikační schopnosti. Včasná prevence a citlivé vedení dítěte mohou výrazně přispět k úspěšnému rozvoji řeči i celkové školní připravenosti dítěte.

POUŽITÁ LITERATURA

DVOŘÁK, J. Logopedický slovník. Žďár nad Sázavou: Logopedické centrum, 1998.

KLENKOVÁ, J. Logopedie. Praha: Grada, 2006. ISBN 80–247–1110–9.

PRAKTICKÉ NÁMĚTY – z praxe autorky

ČLÁNEK (TEORETICKÉ ANI PRAKTICKÉ NÁMĚTY) NENAHRAZUJE PÉČI KLINICKÉHO LOGOPEDA!

Šárka Smitková

Zaujalo vás toto téma?
Na podobná témata nabízíme na Eduall.cz i online kurzy a webináře, kde jdeme více do hloubky a přidáváme praktické příklady, nebo se přidejte do Eduallklub, kde získáte přístup k neustále rostoucí knihovně stovek webinářů, včetně přístupu ke všem živě vysílaným webinářům.

Přidejte se do FB skupinu, vytvořené speciálně pro vás

Eduall poradna pro pedagogické pracovníky a rodiče

Nebo nás můžete sledovat na Linkedln

Eduallcz