Kategorie zahrnuje články věnované speciálním potřebám dětí, přístupu k dětem s PAS (Poruchy autistického spektra), ADHD, nebo jinými vývojovými problémy.
Agresivní chování dítěte ve třídě patří k těm nejnáročnějším, a bohužel stále častějším, situacím, se kterými se jako pedagogové můžeme setkat. Nejde jen o to, že by nám toto chování narušilo chod výuky, ale ve hře je i ohrožení ostatních dětí, za které máme zodpovědnost. Agrese v pedagogovi často vyvolává silné emoce, jako jsou strach, bezmoc, frustrace, někdy i pocit selhání. Je proto pochopitelné,...
Zápis do 1. třídy je pro mnoho rodičů silným okamžikem. Často přináší radost, hrdost i dojetí. Někdy je však doprovázen také doporučením pedagogů nebo školního speciálního pedagoga: „Bylo by vhodné ještě zapracovat na…“. Ať už jde o grafomotoriku, výslovnost, sluchové vnímání, soustředění nebo celkovou školní zralost, podobné doporučení může rodiče zaskočit. Dobrou zprávou je, že do zahájení školního roku zbývá...
Když se ve školách mluví o speciálních vzdělávacích potřebách, většinou si představíme děti s poruchami učení, zdravotním znevýhodněním nebo žáky s odlišným mateřským jazykem. Mnohem méně pozornosti se ale dostává dětem, jejichž obtíže pramení z prostředí, ve kterém vyrůstají. Nemají diagnózu, často ani podpůrná opatření, ale přesto jejich vzdělávací cesta bývá plná překážek. Socioekonomické znevýhodnění můžeme v tomto smyslu označit jako „neviditelnou“...
TEORETICKÁ ČÁST 1. Vymezení pojmu aktivní slovní zásoba Slovní zásoba představuje souhrn slov, která dítě zná a používá. Rozlišujeme: Aktivní slovní zásoba je důležitým ukazatelem jazykového i celkového kognitivního vývoje dítěte. U předškolních dětí dochází k výraznému nárůstu slovní zásoby – dítě se učí nová slova denně a postupně je začleňuje do své běžné komunikace. Dítě ve věku 3 let má přibližně...
Zmínky o Světovém dni porozumění autismu často proletí médii, sociálními sítěmi i školami vždy na začátku jara, konkrétně 2. dubna. Cílem je zvýšit povědomí o poruše autistického spektra a podpořit větší porozumění veřejnosti. Škola je místem, kde se děti učí nejen matematiku a jazyk, ale také sociální dovednosti, respekt a empatii. Proto je důležité, aby žáci základních škol měli možnost pochopit, co...
Dnes už se většina pedagogů shodne, že práce asistenta pedagoga je pro fungování školy naprosto zásadní. Přesto tuto profesi, podobně jako učitelství či vychovatelství, vykonávají převážně ženy. Ve třídách, na poradách i při každodenní práci s dětmi tak často chybí jeden důležitý prvek, tj. mužský vzor. Muži v roli asistentů pedagoga jsou stále spíše výjimkou než běžnou součástí školních týmů. A nejde...
Každý rok si 21. března připomínáme Světový den Downova syndromu. Datum nebylo zvoleno náhodně, symbolizuje trisomii 21. chromozomu (3/21), která je příčinou tohoto geneticky odlišného vývoje. Tento den byl oficiálně vyhlášen Organizací spojených národů v roce 2011 a jeho cílem je zvýšit povědomí o lidech s Downovým syndromem, podpořit jejich práva a zdůraznit hodnotu jejich začlenění do společnosti. Jak se vzdělává dítě s Downovým syndromem? Mnoho...
Speciální pedagog při své práci vychází nejen z poznatků načerpaných univerzitním studiem, ale i z dalších doplňujících kurzů či výcviků. I přes nutnou rozsáhlou vědomostní základnu je nutné, aby disponoval různými pomůckami při práci s dětmi. Pomůcky představují nedílnou součást práce školního speciálního pedagoga. Vhodně zvolené pomůcky podporují motivaci dítěte, pomáhají udržet pozornost, umožňují individualizaci práce, a především zajišťují názornost a smysluplné...
Koktavost, odborně balbuties, je porucha plynulosti řeči. Projevuje se opakováním hlásek, slabik či slov, jejich prodlužováním, bloky v řeči a často také zvýšeným svalovým napětím, doprovodnými pohyby nebo výrazným úsilím při mluvení. Jak uvádí Petra Bendová v publikaci Dítě s narušenou komunikační schopností ve škole, nejde pouze o problém mechanické realizace řeči, ale o komplexní obtíž, která má výrazný psychický, sociální i vzdělávací rozměr....
Spolupráce mezi mateřskou/základní školou a školskými poradenskými zařízeními je dnes pevně zakotvenou a neoddělitelnou součástí vzdělávacího systému. V každodenní pedagogické praxi však často naráží na své limity a bývá zdrojem frustrace, pocitu bezmoci či zklamání. Zejména ve chvíli, kdy se doporučení poradny může pedagogům jevit jako obtížně realizovatelná v reálném chodu třídy. Tento rozpor přitom nevzniká náhodou ani vinou jedné či druhé...
