ROZVOJ PRAGMATICKÉ JAZYKOVÉ ROVINY

ÚVOD

Řeč je základním prostředkem komunikace mezi lidmi. Prostřednictvím jazyka sdílíme své myšlenky, potřeby, názory i emoce a zároveň porozumíváme sdělením ostatních. Vývoj řeči u dětí probíhá postupně a zahrnuje několik jazykových rovin, které se navzájem ovlivňují. Mezi tyto roviny patří například foneticko-fonologická, lexikálně sémantická, morfologicko-syntaktická (viz předchozí články) a také pragmatická jazyková rovina.

Pragmatická jazyková rovina se zaměřuje především na praktické používání jazyka v komunikaci. Nejde tedy pouze o to, zda dítě správně vyslovuje slova nebo zda používá správnou gramatiku, ale také o to, zda dokáže jazyk využívat vhodným způsobem v různých sociálních situacích. Dítě se postupně učí například zahájit rozhovor, reagovat na sdělení druhého člověka, střídat se při komunikaci nebo přizpůsobit způsob vyjadřování konkrétní situaci.

Rozvoj pragmatické roviny je velmi důležitý pro sociální vztahy dítěte, jeho sebevědomí i úspěšnou komunikaci ve škole. Dítě, které dokáže vhodně komunikovat s ostatními, snadněji navazuje přátelství a lépe se zapojuje do kolektivu.

Cílem tohoto článku je přiblížit základní teoretické poznatky o pragmatické jazykové rovině a zároveň představit praktické možnosti jejího rozvoje u dětí předškolního a mladšího školního věku.

Přihlášení k průvodci zde: https://www.eduall.cz/vycviky?search=pruvodce

TEORETICKÁ ČÁST

Pragmatická jazyková rovina

Pragmatická jazyková rovina se zabývá tím, jak lidé používají jazyk v konkrétních komunikačních situacích. Zahrnuje schopnost přizpůsobit řeč různým sociálním kontextům, porozumět neverbálním signálům a reagovat na sdělení druhých lidí.

Součástí pragmatiky je například schopnost zahájit rozhovor, udržet téma komunikace, vhodně reagovat na otázky nebo přizpůsobit způsob vyjadřování tomu, s kým dítě mluví. Jiným způsobem například komunikujeme s kamarády a jiným s učitelem nebo dospělým.

Pragmatická rovina zahrnuje také porozumění neverbální komunikaci, jako jsou gesta, mimika nebo tón hlasu. Tyto prvky hrají důležitou roli při předávání informací a emocí.

Vývoj pragmatických dovedností u dětí

Vývoj pragmatických dovedností začíná již v raném dětství. Již malé dítě reaguje na hlas rodiče, navazuje oční kontakt a postupně se učí komunikovat pomocí gest nebo jednoduchých zvuků.

V batolecím věku dítě začíná používat první slova a postupně se učí komunikovat s ostatními lidmi. Dítě například ukazuje na předměty, které chce, nebo reaguje na jednoduché otázky.

V předškolním věku se pragmatické dovednosti dále rozvíjejí. Dítě se učí vést rozhovor, střídat se při komunikaci a reagovat na sdělení druhých lidí. Postupně se také učí přizpůsobovat způsob komunikace různým situacím.

V mladším školním věku se tyto dovednosti ještě zdokonalují. Dítě se učí diskutovat, vysvětlovat své názory a lépe chápat sociální pravidla komunikace.

Význam pragmatické jazykové roviny

Dobře rozvinutá pragmatická jazyková rovina je velmi důležitá pro každodenní komunikaci. Dítě, které dokáže vhodně komunikovat s ostatními, se snadněji zapojuje do kolektivu a vytváří si sociální vztahy.

Pragmatické dovednosti jsou také důležité pro školní prostředí. Ve škole musí dítě komunikovat s učitelem i spolužáky, spolupracovat při skupinových aktivitách a reagovat na různé situace.

Pokud dítě nemá dostatečně rozvinuté pragmatické dovednosti, může mít obtíže při navazování vztahů nebo při komunikaci ve skupině. Proto je důležité podporovat rozvoj této jazykové roviny již v raném věku.

Obtíže v pragmatické oblasti

U některých dětí se mohou objevit obtíže v oblasti pragmatické komunikace. Dítě může například mít problém zahájit rozhovor, reagovat na otázky nebo udržet téma komunikace (přeskakuje z tématu do tématu).

Některé děti mohou také mít obtíže s porozuměním neverbálním signálům nebo s přizpůsobením komunikace různým sociálním situacím. Tyto obtíže se mohou projevit například tím, že dítě mluví příliš dlouho bez reakce na druhé nebo naopak do rozhovoru téměř nevstupuje.

Pokud jsou tyto obtíže výrazné a dlouhodobé, může být vhodné vyhledat odbornou pomoc, například u klinického logopeda nebo popř. u speciálního pedagoga.

PRAKTICKÁ ČÁST

Podpora komunikace v běžných situacích

Jedním z nejjednodušších způsobů rozvoje pragmatické jazykové roviny je vytváření příležitostí ke komunikaci v běžných situacích. Pedagog nebo rodič může dítě povzbuzovat k tomu, aby vyprávělo o svých zážitcích, popisovalo své pocity nebo sdílelo své názory.

Důležité je také aktivní naslouchání. Pokud dítě vidí, že jeho sdělení je pro druhé důležité, získává větší motivaci ke komunikaci.

Pedagog může například během ranního kruhu vyzvat děti, aby vyprávěly, co zažily o víkendu nebo co se jim během dne líbilo.

Hry na rozhovor

Velmi účinné jsou také různé hry zaměřené na komunikaci. Například děti mohou hrát hru na rozhovor, při které si navzájem pokládají otázky a odpovídají na ně.

Další možností je hra na telefon. Děti si předávají jednoduchou zprávu a snaží se ji správně zopakovat. Tato aktivita podporuje pozornost při komunikaci a schopnost reagovat na sdělení druhých.

Tyto hry pomáhají dětem učit se pravidla komunikace a rozvíjet schopnost reagovat na ostatní.

Dramatické hry a hraní rolí

Dramatické hry jsou velmi vhodným prostředkem pro rozvoj pragmatické jazykové roviny. Děti si mohou hrát například na obchod, na lékaře, na školu nebo na rodinu.

Při těchto hrách děti komunikují mezi sebou, řeší různé situace a učí se používat jazyk v různých sociálních rolích. Například při hře na obchod se dítě učí požádat o zboží, zaplatit nebo poděkovat.

Tyto aktivity zároveň podporují sociální dovednosti a spolupráci mezi dětmi.

Rozvoj neverbální komunikace

Pragmatická jazyková rovina zahrnuje také neverbální komunikaci. Pedagog může dětem pomáhat uvědomovat si význam gest, mimiky nebo tónu hlasu.

Jednou z možností je například hra na pantomimu. Děti se snaží pomocí pohybů a gest předvést určitou činnost nebo emoci a ostatní hádají, o co jde.

Další aktivitou může být práce s emocemi. Děti mohou například popisovat, jak se cítí postavy v příběhu nebo jak by reagovaly v určité situaci.

Vyprávění a diskuse

Vyprávění příběhů je velmi účinným prostředkem pro rozvoj komunikačních dovedností. Děti mohou vyprávět vlastní zážitky nebo převyprávět příběh, který slyšely.

Pedagog může také organizovat jednoduché diskuse. Děti mohou například sdílet svůj názor na určité téma nebo společně hledat řešení určité situace.

Tyto aktivity pomáhají dětem učit se formulovat své myšlenky a reagovat na názory ostatních.

Spolupráce s rodiči

Rozvoj pragmatické jazykové roviny by měl probíhat nejen ve škole nebo ve školce, ale také v rodinném prostředí. Rodiče mohou dítě podporovat například tím, že s ním vedou rozhovory, čtou mu knihy nebo společně diskutují o různých tématech.

Důležité je také vytvářet situace, ve kterých dítě může komunikovat s ostatními lidmi. Například při rodinných setkáních nebo při společných aktivitách.

Pedagog může rodičům doporučit různé jednoduché aktivity, které mohou s dětmi provádět doma. Společná spolupráce mezi rodinou a školou tak může výrazně přispět k rozvoji komunikačních schopností dítěte.

SHRNUTÍ PRAKTICKÉ ČÁSTI

  1. Vést děti k běžné komunikaci během každodenních činností a podporovat spontánní rozhovor.
  2. Rozvíjet schopnost dítěte naslouchat druhým a vhodně reagovat na sdělení komunikačního partnera.
  3. Procvičovat střídání rolí v komunikaci – učit dítě čekat, až druhý domluví, a následně reagovat.
  4. Podporovat používání očního kontaktu, mimiky, gest a dalších neverbálních prostředků komunikace.
  5. Zařazovat dramatizaci, hraní rolí a modelové sociální situace.
  6. Rozvíjet schopnost dítěte klást otázky, vyjadřovat své potřeby, přání a pocity.
  7. Vést děti k dodržování základních pravidel komunikace, například pozdravu, poděkování či omluvy.
  8. Podporovat vyprávění zážitků, popis obrázků a společné sdílení zkušeností.
  9. Využívat skupinové hry a kooperativní aktivity zaměřené na spolupráci a komunikaci mezi dětmi.
  10. Vytvářet bezpečné a podnětné prostředí, ve kterém mají děti dostatek prostoru pro spontánní komunikaci a sociální interakci.

SHRNUTÍ

  1. Pragmatická jazyková rovina se zaměřuje na praktické užívání řeči v sociální komunikaci.
  2. Sleduje schopnost dítěte vhodně používat jazyk v různých komunikačních situacích.
  3. Součástí pragmatické roviny je schopnost navazovat a udržovat rozhovor.
  4. Důležitou roli hraje porozumění komunikačnímu partnerovi a střídání rolí v komunikaci.
  5. Pragmatická rovina zahrnuje také používání verbálních i neverbálních prostředků komunikace, například gest, mimiky či očního kontaktu.
  6. Dítě se učí přizpůsobovat způsob komunikace situaci, prostředí i věku posluchače.
  7. Vývoj pragmatické jazykové roviny souvisí se sociálním a emocionálním vývojem dítěte.
  8. Narušení pragmatické roviny se může projevovat obtížemi v komunikaci, neporozuměním sociálním pravidlům nebo nevhodným používáním řeči.
  9. Obtíže v pragmatické rovině se často objevují například u dětí s poruchou autistického spektra či vývojovou dysfázií.
  10. Rozvoj pragmatické jazykové roviny lze podporovat prostřednictvím her, modelových situací, společných rozhovorů a sociálně-komunikačních aktivit.
Chcete se stál logopedickým asistentem? Přihlaste se na náš kurz! https://www.eduall.cz/vycviky?filter=future&search=Logope

ZÁVĚR

Pragmatická jazyková rovina představuje důležitou součást jazykového vývoje dítěte. Zaměřuje se na praktické používání jazyka v různých komunikačních situacích a zahrnuje schopnost navazovat rozhovor, reagovat na sdělení druhých lidí a přizpůsobovat komunikaci sociálním okolnostem.

Rozvoj těchto dovedností je velmi důležitý pro sociální vztahy dítěte, jeho sebevědomí i úspěšné fungování ve školním prostředí. Dítě, které dokáže vhodně komunikovat s ostatními, se snadněji zapojuje do kolektivu a lépe zvládá různé sociální situace.

Pedagogové i rodiče mohou rozvoj pragmatické jazykové roviny podporovat prostřednictvím různých aktivit, jako jsou rozhovory, dramatické hry, vyprávění příběhů nebo diskuse. Tyto aktivity pomáhají dětem rozvíjet komunikační dovednosti a učit se pravidla sociální komunikace.

Důležitá je také spolupráce mezi školou a rodinou, která umožňuje vytvářet podnětné prostředí pro rozvoj řeči. Pokud dítě vyrůstá v prostředí, které podporuje komunikaci a sociální interakci, má větší šanci na úspěšný rozvoj svých jazykových i sociálních dovedností.

Rozvoj pragmatické jazykové roviny tak představuje důležitý krok k tomu, aby dítě dokázalo efektivně komunikovat, navazovat vztahy s ostatními lidmi a úspěšně se zapojit do každodenního života.

POUŽITÁ LITERATURA

DVOŘÁK, J. Logopedický slovník. Žďár nad Sázavou: Logopedické centrum, 1998.

KLENKOVÁ, J. Logopedie. Praha: Grada, 2006. ISBN 80 – 247 – 1110 – 9.

PRAKTICKÉ NÁMĚTY – z praxe autorky

ČLÁNEK (TEORETICKÉ ANI PRAKTICKÉ NÁMĚTY) NENAHRAZUJE PÉČI KLINICKÉHO LOGOPEDA!

Šárka Smitková


Zaujalo vás toto téma?
Na podobná témata nabízíme na Eduall.cz i online kurzy a webináře, kde jdeme více do hloubky a přidáváme praktické příklady, nebo se přidejte do Eduallklub, kde získáte přístup k neustále rostoucí knihovně stovek webinářů, včetně přístupu ke všem živě vysílaným webinářům.

Nabídka Eduall webinářů pro učitele a rodiče zaměřená na inkluzi, práci s dětmi s specifickými potřebami, a další pedagogická témata.
Eduall Klub – platforma pro pedagogy s přístupem k odborným webinářům a materiálům

Přidejte se do FB skupinu, vytvořené speciálně pro vás

Eduall poradna pro pedagogické pracovníky a rodiče

Nebo nás můžete sledovat na Linkedln

Eduallcz

Šárka Smitková
Působí jako speciální pedagog ve Speciálně pedagogickém centru pro vady řeči a zároveň v mateřské i základní škole. Též je odborným asistentem na Západočeské univerzitě v Plzni, kde vyučuje předměty Logopedie a Specifické poruchy učení. Věnuje se individuální i skupinové práci s dětmi se specifickými vzdělávacími potřebami a zaměřuje se na podporu komunikačních dovedností, specifické poruchy učení, logopedickou prevenci a tvorbu pomůcek. Jako lektorka dalšího vzdělávání pedagogů spolupracuje s Eduall, kde vede odborné webináře zaměřené na práci s dětmi se specifickými vzdělávacími potřebami, například k tématům vývojové dysfázie, rozvoje řeči a práce s dyslektickými žáky. Mezi její zájmy patří cestování, turistika a četba. Její práce je zároveň i koníčkem.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *