
Mateřská škola představuje pro dítě velmi významné období, během kterého dochází k intenzivnímu rozvoji řeči, komunikace, sociálních vztahů i osobnosti dítěte. Právě v tomto období se mohou objevit různé obtíže v oblasti komunikace, které mohou výrazně ovlivňovat fungování dítěte v kolektivu vrstevníků i jeho vzdělávací proces. Jednou z méně častých, avšak velmi závažných obtíží, je mutismus.
Mutismus představuje narušení komunikační schopnosti, při kterém dítě v určitých situacích nebo prostředích nemluví, přestože je jeho řečový aparát i schopnost porozumění řeči zachována. Nejčastěji se v předškolním věku setkáváme se selektivním mutismem, kdy dítě komunikuje například doma s rodiči, avšak v mateřské škole nebo před cizími osobami nemluví vůbec nebo pouze minimálně.
Dítě s mutismem může působit jako stydlivé, uzavřené nebo nespolupracující, avšak ve skutečnosti často prožívá silnou úzkost a nejistotu. Tyto obtíže mohou významně zasahovat do sociálních vztahů, vzdělávání i celkového psychického vývoje dítěte. Proto je velmi důležité, aby pedagogové v mateřské škole dokázali projevy mutismu rozpoznat a vhodně na ně reagovali.
Cílem článku je přiblížit problematiku mutismu u dětí v mateřské škole, popsat jeho nejčastější projevy a nabídnout praktické náměty pro podporu dítěte v prostředí mateřské školy i v domácím prostředí.

Mutismus je narušení komunikační schopnosti, které se projevuje nemluvností dítěte v určitých situacích nebo prostředích. Dítě přitom má zachovanou schopnost řeči i porozumění a v jiných situacích běžně komunikuje.
Mutismus není způsoben:
Jedná se především o psychicky podmíněnou obtíž, která bývá často spojena s úzkostí, strachem nebo nejistotou dítěte.
Nejčastější formou u dětí předškolního věku je selektivní mutismus.
Obtíže bývají nejčastěji spojeny se sociální úzkostí.
U totálního mutismu dítě nemluví vůbec nebo téměř vůbec ve všech situacích. Tento typ je méně častý a obvykle vyžaduje intenzivní odbornou péči.
Vznik mutismu bývá ovlivněn více faktory.
Mutismus není projevem vzdoru ani neposlušnosti dítěte.
Pokud obtíže nejsou řešeny, mohou přetrvávat i do školního věku.
Pedagog hraje v podpoře dítěte velmi důležitou roli.
Nevhodný tlak na dítě může obtíže ještě zhoršit.
Spolupráce s rodinou je zásadní.
Rodina i mateřská škola by měly dítěti poskytovat bezpečí a podporu.
Dítě s mutismem může potřebovat pomoc:
Včasná intervence může významně podpořit další vývoj dítěte.
Každé dítě potřebuje individuální přístup.
Neverbální komunikace je důležitým krokem k postupnému rozvoji verbální komunikace.
Dítě často snáze komunikuje prostřednictvím maňáska nebo plyšové hračky.
Dítě není vystaveno přímému tlaku na mluvení.
Pohyb pomáhá odbourávat napětí a stres.
Pedagog může při aktivitách nenásilně podporovat komunikaci.
Velký kolektiv může zvyšovat úzkost dítěte.
I drobný pokrok je důležitý.
Vhodné je dítě spojovat s empatickými vrstevníky.
Tyto přístupy mohou úzkost dítěte prohlubovat.
Aktivita podporuje komunikaci bez tlaku na řeč.
Dítě vybírá obrázky podle zadání.
Klidné místo ve třídě může dítěti pomoci zvládat stres a přetížení.
Děti s mutismem mohou mít obtížný přechod do základní školy.
Mutismus představuje závažnou komunikační obtíž, která může výrazně ovlivnit sociální, emocionální i vzdělávací vývoj dítěte. Dítě s mutismem často prožívá silnou úzkost a nejistotu, které mu brání spontánně komunikovat v určitých situacích nebo prostředích.
Mateřská škola hraje v podpoře dítěte velmi důležitou roli. Klíčové je vytvářet bezpečné a podporující prostředí, respektovat tempo dítěte a nenutit jej do komunikace. Velký význam má spolupráce rodiny, pedagogů i odborníků.
Pravidelná podpora, trpělivost a citlivý přístup mohou dítěti pomoci postupně překonávat komunikační bariéry a rozvíjet jeho sociální i komunikační dovednosti. Každý drobný pokrok je důležitý a zaslouží si ocenění.
Dítě s mutismem potřebuje především pochopení, bezpečí a důvěru, díky kterým může postupně získávat jistotu v komunikaci i ve vztazích s okolím.
DVOŘÁK, J. Logopedický slovník. Žďár nad Sázavou: Logopedické centrum, 1998.
KLENKOVÁ, J. Logopedie. Praha: Grada, 2006. ISBN 80–247–1110–9.
PRAKTICKÉ NÁMĚTY – z praxe autorky
ČLÁNEK (TEORETICKÉ ANI PRAKTICKÉ NÁMĚTY) NENAHRAZUJE PÉČI KLINICKÉHO LOGOPEDA!
Zaujalo vás toto téma?
Na podobná témata nabízíme na Eduall.cz i online kurzy a webináře, kde jdeme více do hloubky a přidáváme praktické příklady, nebo se přidejte do Eduallklub, kde získáte přístup k neustále rostoucí knihovně stovek webinářů, včetně přístupu ke všem živě vysílaným webinářům.
Přidejte se do FB skupinu, vytvořené speciálně pro vás
Eduall poradna pro pedagogické pracovníky a rodiče
Nebo nás můžete sledovat na Linkedln