
Komunikační schopnosti patří mezi základní předpoklady úspěšného vzdělávání dítěte. Řeč umožňuje dětem vyjadřovat myšlenky, potřeby i emoce a zároveň je důležitým nástrojem pro navazování sociálních vztahů. Vývoj řeči začíná již v raném dětství a pokračuje během předškolního i školního věku. V tomto období se mohou objevit různé obtíže, které mohou negativně ovlivnit nejen komunikaci, ale také školní úspěšnost a psychickou pohodu dítěte.
Velmi důležitou roli při podpoře správného vývoje řeči mají nejen rodiče, ale také pedagogové v mateřských a základních školách. Právě oni tráví s dětmi velkou část dne a mohou významně přispět k rozvoji jejich komunikačních dovedností. Z tohoto důvodu je důležité, aby pedagogové měli alespoň základní znalosti z oblasti logopedické prevence.
Logopedická prevence se zaměřuje především na předcházení vzniku poruch řeči a na podporu správného vývoje komunikačních schopností. Pedagogové mohou prostřednictvím různých aktivit, her a vhodné komunikace s dětmi pomoci vytvářet podmínky pro přirozený a zdravý rozvoj řeči. Cílem tohoto článku je představit základní teoretické poznatky o logopedické prevenci a zároveň nabídnout praktické postupy, které mohou pedagogové využít při práci s dětmi.
Logopedická prevence představuje soubor činností a opatření, jejichž cílem je předcházet vzniku poruch řeči a podporovat správný vývoj komunikačních schopností. Zaměřuje se především na děti v předškolním a mladším školním věku, kdy je vývoj řeči nejintenzivnější a kdy je zároveň možné případné obtíže včas odhalit.
Prevence může být realizována v různých prostředích – v rodině, ve školských zařízeních i v odborných institucích. Pedagogové zde hrají významnou roli, protože mohou pravidelně sledovat řečový vývoj dětí a v případě potřeby doporučit odbornou pomoc.
Logopedická prevence není náhradou odborné logopedické péče. Jejím cílem je především podpora přirozeného vývoje řeči a včasné zachycení případných problémů.
Pro správné uplatňování logopedické prevence je důležité, aby pedagogové měli základní přehled o vývoji řeči u dětí. Vývoj řeči probíhá postupně a jednotlivé fáze na sebe navazují.
V prvním roce života dítě reaguje na zvuky a začíná žvatlat. Postupně se učí napodobovat zvuky a jednoduchá slova. Kolem druhého roku života se výrazně rozšiřuje slovní zásoba a dítě začíná tvořit jednoduché věty.
Ve věku tří až čtyř let se řeč dítěte rychle rozvíjí. Dítě začíná používat delší věty a jeho slovní zásoba se výrazně zvětšuje. V předškolním věku se postupně zdokonaluje výslovnost jednotlivých hlásek a dítě se učí správně používat gramatické tvary.
V mladším školním věku by měla být řeč dítěte již srozumitelná a relativně plynulá. Pokud se v tomto období objevují výraznější obtíže, je vhodné vyhledat odbornou pomoc.
Mezi nejčastější poruchy řeči, se kterými se pedagogové mohou setkat, patří především poruchy výslovnosti, opožděný vývoj řeči nebo poruchy plynulosti řeči.
Poruchy výslovnosti (dyslalie) se projevují nesprávným vyslovováním některých hlásek. Dítě může například hlásku vynechávat, nahrazovat jinou hláskou nebo ji vyslovovat nesprávným způsobem. Tyto obtíže jsou poměrně časté zejména v předškolním věku.
Opožděný vývoj řeči znamená, že dítě začíná mluvit později nebo jeho řečový vývoj neodpovídá věku. Dítě může mít menší slovní zásobu nebo obtíže při tvoření vět.
Další skupinu tvoří poruchy plynulosti řeči, mezi které patří například koktavost. Tyto obtíže se projevují narušením rytmu a tempa řeči.
Pedagogové by měli být schopni tyto obtíže rozpoznat a v případě potřeby doporučit rodičům konzultaci s logopedem.

Pedagog má v oblasti logopedické prevence několik důležitých úkolů. Jedním z nich je sledování řečového vývoje dětí. Učitel může během každodenních aktivit pozorovat, jak děti komunikují, jakou mají slovní zásobu nebo zda správně vyslovují jednotlivé hlásky.
Dalším úkolem je vytváření podnětného prostředí pro rozvoj řeči. Pedagog může využívat různé jazykové hry, říkanky, básničky nebo vyprávění příběhů, které podporují rozvoj slovní zásoby a komunikačních dovedností.
Velmi důležitá je také spolupráce s rodiči. Pedagog by měl rodiče informovat o případných obtížích dítěte a doporučit vhodné postupy nebo odbornou pomoc.
Jedním z hlavních cílů logopedické prevence je podpora správné výslovnosti. Pedagog může zařazovat různé hry a cvičení, která pomáhají procvičovat artikulační orgány, tedy jazyk, rty a čelist.
Mezi jednoduché aktivity patří například napodobování různých zvuků, foukání do papírových větrníků nebo bublin, vyplazování jazyka nebo různé grimasy. Tyto hry pomáhají posilovat svaly potřebné pro správnou výslovnost.
Další možností je využívání říkanek a básniček, které obsahují opakování určitých hlásek. Děti si při nich přirozeně procvičují výslovnost a zároveň rozvíjejí rytmus řeči.
Rozvoj slovní zásoby je dalším důležitým prvkem logopedické prevence. Pedagog může podporovat slovní zásobu prostřednictvím různých aktivit, jako je vyprávění příběhů, popisování obrázků nebo rozhovory s dětmi.
Velmi vhodné jsou také tematické hry, při kterých se děti seznamují s novými pojmy. Například při hře na obchod se děti učí názvy potravin, při hře na lékaře zase pojmenovávají části těla nebo zdravotnické pomůcky.
Důležité je také pravidelné čtení pohádek a příběhů. Při čtení si děti rozšiřují slovní zásobu a učí se porozumět textu.
Kromě samotné výslovnosti a slovní zásoby je důležité rozvíjet také komunikační dovednosti. Děti by měly mít dostatek příležitostí k tomu, aby mohly vyjadřovat své myšlenky a názory.
Pedagog může například organizovat diskuse, při kterých děti sdílejí své zážitky nebo vyprávějí o tom, co zažily o víkendu. Takové aktivity podporují schopnost vyjadřovat se souvisle a srozumitelně.
Velmi přínosné jsou také dramatické hry nebo hraní rolí. Děti při nich komunikují mezi sebou a učí se reagovat na různé situace.
Úspěšná logopedická prevence vyžaduje také spolupráci s rodiči a odborníky. Pedagog by měl rodiče informovat o významu správného rozvoje řeči a doporučit jim aktivity, které mohou s dítětem provádět doma.
Pokud pedagog zaznamená výraznější obtíže v řeči dítěte, je vhodné rodičům doporučit konzultaci s klinickým logopedem. Včasná diagnostika může výrazně přispět k úspěšné terapii.
Důležitá je také spolupráce mezi pedagogem a klinickým logopedem. Klinický logoped či speciální pedagog může pedagogovi poskytnout doporučení, jak s dítětem pracovat ve třídě a jaké aktivity jsou pro něj vhodné.

Logopedická prevence představuje důležitou součást pedagogické práce zejména v mateřských školách a v mladších ročnících základní školy. Správný vývoj řeči má zásadní vliv na celkový vývoj dítěte, jeho sociální vztahy i školní úspěšnost.
Pedagogové mohou prostřednictvím každodenních aktivit, her a komunikace s dětmi významně přispět k rozvoji jejich komunikačních schopností. Důležité je především vytvářet podnětné prostředí, které podporuje rozvoj řeči, a zároveň včas rozpoznat případné obtíže.
Neméně důležitá je také spolupráce s rodiči a odborníky. Společným úsilím lze vytvořit podmínky, které pomohou dětem rozvíjet jejich řečové schopnosti a předcházet vzniku závažnějších poruch řeči.
Znalost základních principů logopedické prevence by proto měla být součástí profesní výbavy každého pedagoga, který pracuje s dětmi v raném a školním věku. Díky těmto znalostem mohou pedagogové nejen podporovat zdravý vývoj řeči, ale také přispět k celkovému rozvoji osobnosti dítěte.
KLENKOVÁ, J. Logopedie. Praha: Grada, 2006. ISBN 80 – 247 – 1110 – 9.
ŠKODOVÁ, Eva; JEDLIČKA, Ivan a kol. Klinická logopedie, vyd. 2., Praha: Portál, 2003, ISBN 978-80-7178-546-0.
PRAKTICKÉ NÁMĚTY – z praxe autorky
ČLÁNEK (TEORETICKÉ ANI PRAKTICKÉ NÁMĚTY) NENAHRAZUJE PÉČI KLINICKÉHO LOGOPEDA!
Zaujalo vás toto téma?
Na podobná témata nabízíme na Eduall.cz i online kurzy a webináře, kde jdeme více do hloubky a přidáváme praktické příklady, nebo se přidejte do Eduallklub, kde získáte přístup k neustále rostoucí knihovně stovek webinářů, včetně přístupu ke všem živě vysílaným webinářům.
Přidejte se do FB skupinu, vytvořené speciálně pro vás
Eduall poradna pro pedagogické pracovníky a rodiče
Nebo nás můžete sledovat na Linkedln