
Dnes už se většina pedagogů shodne, že práce asistenta pedagoga je pro fungování školy naprosto zásadní. Přesto tuto profesi, podobně jako učitelství či vychovatelství, vykonávají převážně ženy. Ve třídách, na poradách i při každodenní práci s dětmi tak často chybí jeden důležitý prvek, tj. mužský vzor. Muži v roli asistentů pedagoga jsou stále spíše výjimkou než běžnou součástí školních týmů. A nejde jen o statistiku. Jde o to, jaké modely chování, komunikace a autority děti během svého vzdělávání potkávají.
Škola je pro mnoho dětí jedním z hlavních míst pro jejich socializaci. Právě zde se učí pracovat s hranicemi, autoritou i vlastní identitou. Pokud jsou všechny tyto role dlouhodobě zastoupeny téměř výhradně ženami, vzniká nerovnováha, která může mít dopad na jejich vývoj, zejména pak u chlapců. Tento článek se proto zaměřuje na to, proč je mužů v této profesi tak málo, jak jejich absence ovlivňuje děti a co mohou školy dělat pro to, aby jejich týmy byly pestřejší a genderově vyváženější. Nejde o soupeření pohlaví, ale o hledání rovnováhy, která prospívá všem, dětem i dospělým.

Role asistenta pedagoga bývá někdy zjednodušována na „pomocnou ruku ve třídě“ nebo dohled nad dítětem se speciálními vzdělávacími potřebami. Ve skutečnosti je však mnohem komplexnější. Asistent se pohybuje na pomezí pedagogické, výchovné i podpůrné práce. Každý den pomáhá dětem, které potřebují více struktury ve výuce, jasně nastavené hranice a citlivé vedení. Podporuje je při zvládání emocí, při zapojení do kolektivu i při organizaci školních povinností. Často je to právě on, kdo s dítětem tráví nejvíce času během školního dne a kdo významně ovlivňuje jeho pocit bezpečí a úspěchu.
Tato práce je také velmi psychicky náročná a vyžaduje trpělivost, rychlé reakce, empatii i schopnost nastavovat hranice. Nejde jen o podporu, ale také o pevné, respektující vedení a zvládání konfliktních situací. A právě zde se otevírá prostor pro různé přístupy, včetně těch, které mohou přinášet do vzdělávání muži.
Nedostatek mužů mezi asistenty pedagoga nebo pedagogy není náhodný. Ovlivňuje ho kombinace společenských, ekonomických i kulturních faktorů. Jedním z nich jsou přetrvávající stereotypy. Pečující profese jsou stále vnímány jako „ženské“, zatímco od mužů se očekává výkon, stabilita a vyšší příjem. Muži, kteří by o tuto práci stáli, se tak mohou setkávat s nepochopením okolí nebo s pocitem, že do školního prostředí nezapadají.
Velkou roli hraje také nízké finanční ohodnocení. Mzdy asistentů pedagoga jsou dlouhodobě podhodnocené, což je pro mnoho mužů, často vnímaných jako hlavní živitele rodiny, zásadní překážka. Bez zlepšení pracovních podmínek nelze očekávat výraznější změnu.
Dalším problémem jsou předsudky, které se objevují zejména v mateřských školách a na prvním stupni. Muži pracující s malými dětmi se mohou setkávat s nedůvěrou nebo nevyřčenými obavami rodičů. Tyto postoje vytvářejí nejistotu a mohou od práce ve školství odrazovat. A v neposlední řadě chybí pozitivní vzory pro mladé muže. Mladí muži během svého vzdělávání téměř žádné mužské asistenty nepotkávají, a tak si tuto profesi jen těžko představí jako reálnou volbu při výběru svého budoucího povolání.
Děti se neučí jen z učebnic nebo prostřednictvím dalších učebních pomůcek, ale také prostřednictvím pozorování vztahů a chování dospělých. Pokud jsou všechny autority ve škole dlouhodobě ženské, může to vést k nerovnováze, která se nejvýrazněji projevuje u chlapců. Možnost ztotožnit se s osobou stejného pohlaví může usnadnit přijetí autority, korekci chování i budování vztahu.
Muži a ženy mohou do pedagogické práce přinášet odlišné styly komunikace, práce s konfliktem či nastavování hranic. Tyto rozdíly nejsou biologicky dané, ale vycházejí z různých životních zkušeností. Právě tato pestrost přístupů je pro děti přínosná. U dětí s poruchami chování, ADHD nebo obtížemi v emoční regulaci může být přítomnost mužského asistenta obzvlášť účinná, pokud je to kombinace klidného, pevného vedení a jasné struktury. Tato kombinace funguje často velmi dobře.

Přítomnost mužů v roli asistentů pedagoga má pozitivní dopad nejen na jednotlivé děti, ale i na fungování celé školy. Smíšené pedagogické týmy bývají stabilnější, flexibilnější a lépe zvládají náročné situace. Mužský asistent může přispět k vyváženějšímu klimatu ve třídě, zejména tam, kde se objevují problémy s autoritou nebo pravidly. Škola, která podporuje rozmanitost pedagogických rolí, vysílá důležitý signál i směrem k rodičům: péče a vzdělávání nejsou výhradně ženskou doménou.
Konkrétní přínos mužů v roli asistentů pedagoga se často ukazuje v každodenních, zdánlivě nedůležitých situacích. Mužský asistent může pro některé děti představovat jiný typ autority např. klidnou, pevnou a méně emočně zabarvenou, což může usnadnit zvládání náročných chvil, konfliktů nebo práce s impulzivitou.
Obzvláště pro chlapce, kteří postrádají mužský vzor v rodině, může být taková mužská postava důležitým modelem chování, respektu a způsobu řešení problémů. Zároveň muži mohou do školního prostředí přinášet jiné zkušenosti, zájmy či způsoby práce, které rozšiřují vzdělávací nabídku a přirozeně podporují pestrost rolí, se kterými se děti během dne setkávají.
Změna nepřijde sama. Školy mohou začít už u způsobu, jakým komunikují. Například v pracovních inzerátech, které mohou být formulovány tak, aby oslovily i muže. Důležité je také vytvářet bezpečné a respektující prostředí, kde jsou muži v této roli vnímáni jako plnohodnotní členové týmu, nikoli jako výjimka. Pomáhá i otevřená komunikace s rodiči a jasně nastavené kompetence asistentů.
A nakonec je nutné otevřeně mluvit o pracovních podmínkách a finančním ohodnocení. Bez systémových změn zůstane tato profese málo atraktivní pro kohokoli, pro muže i ženy. Ovšem toto je dlouhodobý problém ve školství, nejen pro pozice asistentů pedagoga.

Diskuse o mužích v roli asistentů pedagoga není o soupeření pohlaví. Ženy tvoří páteř českého školství a jejich práce je nenahraditelná. Zároveň však platí, že dlouhodobá jednostrannost není zdravá pro žádný systém. Děti potřebují během svého vzdělávání zažívat různé styly vedení, komunikace a autority. Vyváženější zastoupení mužů a žen v pedagogických týmech podporuje jejich sociální vývoj a nabízí realističtější obraz světa.
Muži v roli asistentů pedagoga nejsou zázračným řešením problémů školství. Jsou ale důležitým prvkem, který dnes v mnoha školách chybí a jehož přítomnost může mít výrazně pozitivní dopad. Právě rozmanité a vyvážené pedagogické týmy mají největší potenciál vytvářet školu, která je stabilní, funkční a dlouhodobě udržitelná.
Zaujalo vás toto téma?
Na podobná témata nabízíme na Eduall.cz i online kurzy a webináře, kde jdeme více do hloubky a přidáváme praktické příklady, nebo se přidejte do Eduallklub, kde získáte přístup k neustále rostoucí knihovně stovek webinářů, včetně přístupu ke všem živě vysílaným webinářům.
Přidejte se do FB skupinu, vytvořené speciálně pro vás
Eduall poradna pro pedagogické pracovníky a rodiče
Nebo nás můžete sledovat na Linkedln