Jak využít technologie ve výuce smysluplně

Technologie jsou dnes běžnou součástí života dětí i dospělých. Rozhodně nemůžeme předstírat, že neexistují, je ale potřeba naučit se je využívat co nejvíc smysluplně. Smysluplné využití technologií ve výuce znamená, že podporují učení, tvořivost, spolupráci, porozumění učivu nebo rozvoj digitálních dovedností.

Proto pokud chceme či musíme zařadit technologie do výuky, neměli bychom se ptát: „Jakou aplikaci použijeme?“, ale: „Co se mají děti naučit a jak jim v tom technologie pomůže?“ Zaměřit se tedy na vzdělávací cíl je zde klíčové. Tablet, počítač, interaktivní tabule, fotoaparát, robotická pomůcka nebo výuková aplikace mají smysl tehdy, když dítěti pomáhají něco pochopit, procvičit nebo vytvořit. Pokud je použijeme jen jako odměnu či výplň hodiny, bude přínos takové pomůcky mnohem menší, než promyšlené a zacílené použití.

Kdy technologie skutečně pomáhá?

Technologie má ve výuce největší smysl tehdy, když nám umožní něco, co by bez ní bylo pomalejší, nebo nešlo vůbec. Pomáhá například tehdy, když dětem zprostředkuje něco, co nemohou vidět přímo, zapojí i méně aktivní děti, pomůže dětem se speciálními vzdělávacími potřebami, …

V mateřské škole může jít například o poslech zvuků zvířat, společné fotografování změn v přírodě, jednoduché nahrávání dětského vyprávění nebo práci s interaktivním obrázkem. Na základní škole už mohou děti více vyhledávat, třídit informace, tvořit jednoduché prezentace, natáčet krátká videa, pracovat s mapou, kvízem nebo digitálním portfoliem.

Důležité ale je, aby děti nebyly jen pasivními diváky. Krátké video může být dobrý vstup do tématu, ale musí po něm následovat povídání, pohyb, tvoření, pokus, práce s reálnými předměty nebo vlastní výstup.

Technologie v mateřské škole

V mateřské škole je používání technologií mnohem citlivější, než tomu je na základní škole. Měly by být používány krátce a vždy s jasným záměrem. Neměly by nahrazovat pohyb, volnou hru, manipulaci s reálnými předměty, sociální kontakt ani pobyt venku. Mohou však vhodně doplnit běžné činnosti.

Fotografie jako nástroj pozorování

Děti mohou s pedagogem fotografovat změny v přírodě, stavby ze stavebnic, výtvarný výrobek, nebo průběh pokusu. Fotografie se potom dají využít k rozhovoru nebo vyprávění.

Toto roční období (jaro) je pro tyto aktivity velmi vhodné. Děti mohou na školní zahradě fotografovat rostliny a snadno si tak všímat změn, které týden po týdnu příroda vykouzlila. Tyto fotografie pak budou skvělým doplňkem rozhovorů. Technologie zde neslouží jako zábava sama o sobě. Pomáhá dětem názorně ukázat a uvědomit si změny v přírodě.

Nahrávání hlasu

Děti mohou nahrát krátké vyprávění, básničku, popis obrázku nebo vlastní příběhy. Pro některé děti je velmi motivující slyšet svůj hlas. U dětí, které se stydí mluvit před skupinou, může být nahrávání příjemnější než vystoupení před ostatními.

Např. Děti si nakreslí obrázek zvířete. Potom k němu nahrají jednu nebo dvě věty: „Tohle je liška. Žije v lese. Má rezavý ocas.“ Nahrávky si potom společně poslechnou. Tato aktivita podporuje slovní zásobu i sebevědomí.

Interaktivní tabule

Interaktivní tabule má smysl tehdy, když s ní děti aktivně pracují. Vhodné je například společné třídění obrázků, hledání rozdílů, skládání posloupnosti, přiřazování zvuků ke zvířatům nebo práce s jednoduchou mapou. Méně vhodné je časté pasivní sledování videí. V MŠ můžeme prezentovat práci s tabulí např. takto: „Krátce se podíváme, společně si řekneme, co jsme viděli, a potom s tématem dál pracujeme rukama, pohybem, hrou … „

Technologie na základní škole

Na základní škole mohou technologie více podporovat samostatnou práci, vyhledávání informací, procvičování i tvorbu vlastních výstupů. Je ale důležité mít na paměti, že bychom je stále neměli používat pouze jako „digitální pracovní list“.

Rychlá zpětná vazba

Digitální kvízy mohou být užitečné, pokud učitel potřebuje rychle zjistit, jak děti porozuměly tématu. Výhodou je okamžitá zpětná vazba. Děti hned vidí, zda odpověděly správně, a učitel získá přehled o celé třídě. Po kvízu má smysl společně projít otázky, u kterých se objevilo nejvíce chyb. Učitel tak nepoužije technologii jen jako hru, ale jako nástroj pro další učení.

Tvorba vlastního výstupu

Děti mohou vytvořit plakát, krátkou prezentaci, myšlenkovou mapu, komiks, jednoduché video nebo zvukovou nahrávku. Například v českém jazyce mohou děti vytvořit komiks podle přečteného příběhu. V dějepise mohou vytvořit časovou osu. V přírodovědě mohou nafotit části rostliny a doplnit popisky. Taková práce podporuje porozumění učivu více než pouhé klikání na správné odpovědi.

Vyhledávání informací

V této digitální době je potřeba umět informace nejen najít, ale také posoudit jejich věrohodnost.

Tato aktivita je vhodná pro základní školu. Děti dostanou konkrétní otázku, například: „Čím se živí ježek?“ nebo „Proč se střídá den a noc?“ Jejich úkolem je najít odpověď, ověřit ji alespoň ve dvou zdrojích a říct ji vlastními slovy.

Než pouhé vyhledávání všeho možného, je vhodnější dát dětem jasnou strukturu:

„Najdi tři informace o …“

„Zjisti, kde žije, čím se živí …“

„Použij dva zdroje a porovnej, jestli říkají totéž.“

Digitální plakát

Digitální plakát je jednoduchá, ale velmi užitečná aktivita. Děti se při ní neučí jen „něco vyrobit na počítači“, ale hlavně vybrat podstatné informace, stručně je formulovat, doplnit vhodný obrázek a výsledek přehledně uspořádat.

Plakát může vzniknout k mnoha tématům. Například plakát o přečtené knize, historické osobnosti, významné události, lidském těle, vesmíru, ochraně přírody, …

Velkou výhodou digitálního plakátu je, že děti mohou pracovat s textem i obrazem. Zároveň se učí, že dobrý plakát nemá být přeplněný. Měl by být přehledný, srozumitelný a měl by čtenáři rychle předat hlavní myšlenku. Dobré zadání může znít: „Plakát bude obsahovat název, tři důležité informace, jeden obrázek a jednu vlastní větu.“ Pokud pedagog zadání příliš nevymezí, děti často stráví většinu času výběrem pozadí, fontů nebo obrázků, ale samotné učivo zůstane v pozadí.

Technologie jako podpora dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

Technologie mohou být velmi užitečné pro děti, které mají obtíže ve čtení, psaní, pozornosti, komunikaci nebo organizaci práce. Neměly by být vnímány jako úleva, ale jako nástroj, který dítěti pomáhá překonat překážku.

Dítě s poruchou čtení může využít poslech textu nebo zvětšené písmo. Dítě s horší pozorností může využít časovač, vizuální plán nebo jednoduchý digitální seznam úkolů. Dítě s narušenou komunikační schopností může pracovat s obrázky, symboly nebo nahrávkou hlasu.

Technologie mohou být ve výuce velmi užitečné, pokud jsou používány promyšleně. Neměly by nahrazovat dobré pedagogické vedení, osobní kontakt, pohyb, hru, tvořivost ani práci s reálnými pomůckami. Mohou je však vhodně doplnit.

Smysluplné využití technologií začíná u cíle. Pedagog by se měl ptát, co se mají děti naučit, jakou dovednost rozvíjejí a proč je právě technologie vhodným prostředkem. Pokud technologie pomáhá dětem lépe porozumět, tvořit, spolupracovat, vyjadřovat se nebo získávat zpětnou vazbu, o tom, že má ve výuce své místo, není pochyb.

Děti by neměly být jen pasivními uživateli obrazovek. Potřebují se učit technologie používat tvořivě, bezpečně, přiměřeně a zodpovědně. Škola jim v tom může být velmi nápomocná. Určitě ne tím, že bude technologie používat za každou cenu, ale tím, že jim ukáže, kdy dávají smysl, kdy jim mohou pomoci a kdy bude rozhodně lepší je odložit a poradit si bez nich.

Mgr. Iva Strejčková

Zaujalo vás toto téma?
Na podobná témata nabízíme na Eduall.cz i online kurzy a webináře, kde jdeme více do hloubky a přidáváme praktické příklady, nebo se přidejte do Eduallklub, kde získáte přístup k neustále rostoucí knihovně stovek webinářů, včetně přístupu ke všem živě vysílaným webinářům.

Přidejte se do FB skupinu, vytvořené speciálně pro vás

Eduall poradna pro pedagogické pracovníky a rodiče

Nebo nás můžete sledovat na Linkedln

Eduallcz