Jak pracovat se třídou, kde jsou mezi žáky velké rozdíly ve znalostech?

Kreslený maskot Eďáček ukazuje na text „JAK UČIT V RŮZNORODÉ TŘÍDĚ? Tipy na diferenciaci výuky pro každého žáka“ na hravém školním pozadí s logem Eduall.
Jak učit v různorodé třídě? Tipy na diferenciaci výuky od Eduall

Na jedné straně třídy sedí žák, který se dožaduje příkladů navíc, neboť má úkol již splněný, a na straně druhé žák, který teprve pracuje na prvním cvičení. Každý žák je jiný a potřebuje jinou podporu při vzdělávání. To je skutečnost, se kterou se učitelé ve své práci setkávají na denním pořádku. Rozdíly mezi žáky nejsou ničím neobvyklým. Je to způsobeno různými aspekty např. zvýšená školní absence, domácí příprava, individuální tempo učení, rodinné zázemí, … 

Pokud postupujete rychleji, část třídy se ztrácí. Pokud zpomalíte, někteří přestávají dávat pozor. Jak vést výuku, aby se každý mohl posouvat a učitel přitom nemusel připravovat několik samostatných hodin?

Zjistit, co žáci umějí a s čím potřebují pomoc

Známky ani rychlost práce neposkytují úplný obraz o tom, jak žáci učivu rozumí. Žák může počítat sice pomalu, ale postupovat správně. Jiný rychle doplní výsledky podle naučeného vzoru, ale při změně zadání si už neví rady.

Před novým tématem proto krátce ověřte znalosti a dovednosti, na kterých budete stavět. Nemusí jít o další písemnou práci. Stačí několik dobře vybraných otázek nebo úkolů:

  • Vyřešte dva příklady a u jednoho vysvětlete postup.
  • Najděte chybu v připraveném řešení.
  • Vyberte správnou odpověď a zdůvodněte svou volbu.
  • Napište, co už o tématu víte, a připojte konkrétní příklad.

Důležité je, mít odpovědi od každého žáka. Nejen od těch, kteří se přihlásí nejrychleji. Malé mazací tabulky nebo papírky z lepících poznámkových bločků pro tyto účely poslouží perfektně.

Je potřeba vybrat kontrolní úkoly tak, abychom na základě jejich výsledků mohli rozhodnout, jak se třídou postupovat dále. Jestliže většina třídy chybuje ve stejném kroku, víme, že je potřeba vrátit se k němu společně.

Rozlišit mezi neznalostí a jinou překážkou

Než žákovi budeme nabízet jednodušší práci, zjistěme, proč se mu nedaří. Někdy učivu totiž rozumí, ale formulace zadání mu činí obtíž. Ztrácí se v dlouhém textu, nestíhá zapisovat nebo potřebuje pomoci s organizací práce.

Zkusme používat konkrétnější otázky:

  • „Co máme v tomto úkolu zjistit?“
  • „Kterou část už zvládneš sám?“
  • „Ukaž mi místo, kde ses zastavil.“
  • „Jaký by mohl být první krok?“

Podle odpovědi pak zvolíme další pomoc. Někomu pomůže přeformulovat zadání, jinému názorný příklad nebo rozdělení práce do kratších částí. Automatické snížení náročnosti by mohlo přehlédnout skutečný problém.

Určit, co je hlavním cílem hodiny

Co mají žáci na konci hodiny pochopit nebo zvládnout? Například: „Žák vyhledá hlavní myšlenku odstavce a potvrdí ji informací z textu.“ K tomuto cíli mohou žáci dojít s různou mírou podpory. Někteří pracují samostatně, jiní mohou využít využijí pomocné otázky nebo text rozdělený do kratších úseků.

Žákům můžeme pomoci také tím, že napíšeme na tabuli př. „Dokážu vybrat hlavní myšlenku a ukázat, kde jsem ji našel.“ Žáci tak lépe vědí, na co se mají soustředit.

Společný úkol a různé opory

Odlišná úroveň znalostí nemusí znamenat více různých pracovních listů. Často stačí využít jedno zadání a připravit k němu pomůcky, které si žáci vezmou podle potřeby.

Např.:

  • vzorový příklad s vysvětlením jednotlivých kroků
  • obrázek, časová osa, …
  • začátky vět pro formulování odpovědi
  • krátký seznam kroků, podle kterého si žák zkontroluje práci

Pomůcky dětem předem představíme, protož pokud žáci nevědí, jak je využít, nesplní pomůcky náš záměr.

Nabídnout pokračování těm, kteří už učivo zvládli

Nejdříve krátce ověříme, zda je úkol vypracován správně a nabídneme navazující úkol, například:

  • Najděte jiné řešení a porovnejte oba postupy.
  • Vysvětlete, proč uvedené pravidlo funguje.
  • Vytvořte příklad, který splňuje určité podmínky.
  • Rozhodněte, které tvrzení neplatí vždy, a doložte to.
  • Upravte jednu podmínku zadání a popište, jak se změní výsledek.

Je pro nás velkým ulehčením, když si připravíme zásobu několika opakovaně použitelných otázek, například „Platí to vždy?“, „Jak to dokážeš?“ nebo „Co se změní, když…?“. Nemusíte pro každou hodinu vymýšlet zcela nový typ rozšiřující aktivity.

Učit žáky pracovat samostatně

Pro to, abychom mohli pomáhat menší skupině, která potřebuje větší podporu, potřebujeme, aby ostatní zvládli určitou dobu pracovat bez našeho nepřetržitého vedení. Samostatnost však nemůžeme pouze začít požadovat. Je potřeba ji postupně trénovat.

Před zahájením práce ověřte, že žáci vědí:

  • co mají udělat a jak má vypadat výsledek
  • kde najdou potřebné pomůcky
  • jak mohou postupovat, když se zaseknou
  • co mají dělat po dokončení

Na tabuli můžeme nechat stručný postup: „Přečti si zadání. Označ místo, kterému nerozumíš. Podívej se na vzor nebo pomůcku. Pokud potřebuješ další pomoc, přihlas se.“

Nejlepší je začít krátkým úsekem samostatné práce. Po jeho skončení si zkusíme říci, co fungovalo a co je potřeba upravit. Pokud velká část třídy opakovaně tápe, zvažme, zda bylo zadání dostatečně srozumitelné a úkol odpovídal tomu, co už žáci zvládají.

webináře Eduall na téma Speciálně pedagogická témata

Cílená podpora pro několik žáků

Mezitím, co většina třída pracuje samostatně, se můžeme věnovat menší skupině, která potřebuje pomoci se stejným úkolem. Není nutné znovu vysvětlovat celé téma, ale budeme se soustředit na konkrétní překážku.

Společně rozebereme jednu slovní úlohu, ukážeme si potřebné kroky  a dále necháme pokračovat žáky samostatněji. Právě tento samostatný pokus nám ukáže, zda podpora pomohla.

Skupiny tvoříme podle aktuální potřeby. Žák může při jednom tématu potřebovat vedení a při jiném pracovat samostatně nebo řešit náročnější zadání. Trvale dělit děti na „slabé“ a „šikovné“ tuto skutečnost přehlídne.

Spolupráce nastavena tak, aby se učili všichni

Práce ve dvojicích může být užitečná, ale lehce se stane, že jeden přemýšlí a druhý pouze opisuje. Tady může pomoci postup, kdy nejprve každý navrhne řešení, potom si žáci své návrhy vysvětlí a porovnají.

Ve dvojici mohou také střídat role. Jeden vysvětluje postup, druhý klade otázky. U dalšího úkolu si role vymění.

Žáky, kteří jsou napřed, nevyužívejme automaticky jako pomocníky. I oni potřebují prostor pro vlastní učení a přiměřeně náročné úkoly.

Ověřit porozumění v průběhu hodiny

Ta nejjednodušší otázka „Rozumíte tomu všichni?“ nám obvykle neposkytne dostatek informací. Někteří žáci své obtíže nerozpoznají, jiní je nechtějí přiznat před třídou.

Po vysvětlení mohou všichni vyřešit jeden příklad, doplnit chybějící krok nebo vybrat ze dvou možností a zdůvodnit svou volbu. Nebo na konci hodiny necháme žáky vyřešit krátký úkol. Měl by přímo souviset s hlavním cílem a být zvládnutelný během několika minut. Podle odpovědí pak můžeme naplánovat začátek další hodiny. Někdy bude potřeba společné zopakování, jindy krátká práce s několika žáky.

Cílem nemá být odstranit všechny rozdíly mezi žáky. Ani to nejde. Podstatné ale je, aby dostali všichni příležitosti navázat na to, co už umějí.  Pro učitele je přitom důležité průběžně zjišťovat, co komu pomáhá, a volit takovou organizaci, kterou dokáže dlouhodobě zvládat.

Mgr. Iva Strejčková


Zaujalo vás toto téma?
Na podobná témata nabízíme na Eduall.cz i online kurzy a webináře, kde jdeme více do hloubky a přidáváme praktické příklady, nebo se přidejte do Eduallklub, kde získáte přístup k neustále rostoucí knihovně stovek webinářů, včetně přístupu ke všem živě vysílaným webinářům.

Nabídka Eduall webinářů pro učitele a rodiče zaměřená na inkluzi, práci s dětmi s specifickými potřebami, a další pedagogická témata.
Eduall Klub – platforma pro pedagogy s přístupem k odborným webinářům a materiálům

Přidejte se do FB skupinu, vytvořené speciálně pro vás

Eduall poradna pro pedagogické pracovníky a rodiče

Nebo nás můžete sledovat na Linkedln

Eduallcz

Mgr. Iva Strejčková
Mgr. Iva Strejčková vystudovala speciální pedagogiku a v současnosti působí jako školní speciální pedagožka v mateřské škole, kde pracuje s dětmi předškolního věku se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na hledání efektivních metod podpory jejich rozvoje. Během studijních i pracovních let nasbírala zkušenosti z českých i zahraničních vzdělávacích institucí. Absolvovala stáž na základní škole v Rakousku, kde se seznámila s moderními přístupy k výuce, a získala cenné zkušenosti při práci ve škole a dětském domově pro děti s postižením v Německu. Tyto zahraniční zkušenosti jí poskytly hlubší vhled do inkluzivního vzdělávání a rozšířily její schopnost přistupovat k dětem s respektem k jejich individuálním potřebám. Ráda se dále vzdělává a čerpá poznatky z odborné literatury, přednášek nebo workshopů. Své obzory si rozšiřuje také cestováním, které jí umožňuje nahlížet na vzdělávání a život z širší perspektivy.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *