Jak na třídní čtenářský deník v MŠ

V mateřských školách pracujeme s nečtenáři, a přesto je to zásadní věk, kdy se v dětech probouzí zájem o knihy. A rozhodně nemusí jít jen o čtení při odpočívání po obědě. S literaturou můžeme pracovat rozmanitým způsobem a my si dnes představíme jeden z nich – třídní čtenářský deník.

Co je to čtenářský deník?

Nejspíš si teď představíte své školní sešity popisující předepsaným způsobem povinnou četbu. Právě proto si na tuto otázku musíme hned na začátku odpovědět. Čtenářský deník je místo, kde si děti mohou zaznamenávat své myšlenky, pocity a reakce na knihy, které jste četli. Neexistuje žádný jednotný a správný přístup. Jeho zpracování a pojetí je jen a pouze na vás a vašich malých posluchačích. Může to být jednoduchý zápisník, desky, nebo šanon s košilkami, kam postupně hodnocení doplňujete (a tuto variantu pokládám za nejvhodnější). Cílem je vytvořit prostor pro širší hodnocení a hlubší úvahy nad příběhy, budování předčtenářské gramotnosti.

Důvody, proč čtenářský deník založit

• Pomáhá organizovat myšlenky
• Usnadňuje sledování pokroku
• Poskytuje možnost osobně reflektovat příběhy
• Motivuje k další četbě a poslechu
• Buduje základ k celoživotnímu postoji k literatuře a čtenářské nadšení
• Rozvíjí kritické myšlení
• Vnáší do procesu řád a strukturu, možnost dlouhodobého sledování, hodnocení a srovnávání
• Podporuje pocit hrdosti rostoucí s každou zdolanou knihou
• Poslechu přidává interaktivní osobní prvek
• Vytváří most mezi poslechem a přípravou na čtení
• Děti lépe porozumí ději, přemýšlí kreativněji, rozšiřují si slovní zásobu a zlepšují paměť

Knihy jsou základ

Aby vám tvorba čtenářského deníku frčela, je samozřejmě zapotřebí číst pravidelně a mít rozmanitý literární fond. Nečtěte jen u odpočinku, ale i u řízených činností, nebo klidně na vycházce. Kombinujte moderní knížky, naučné příběhy, klasické pohádky, aby se děti seznamovaly s různými žánry, dynamikou textu a postavami.

Kde získat knižní fond?

• Děti mohou přinést knihy z domova, ať již formou sbírky, nebo zapůjčení.
• Městské knihovny pravidelně vyřazují přebytky.
• Můžete si v nich knihy také pravidelně půjčovat – při jedné návštěvě 3 tituly.
• Knihkupectví běžně nabízejí velmi kvalitní knihy v doprodejích za zlomkové ceny.
• Navštěvujte antikvariáty.
• Využívejte služby, jako je Knihobot, Reknihy aj.

Doporučuji nechávat volně k dispozici několik titulů s různým zaměřením tak, aby k nim děti měly neustále přístup. Tuto poličku můžete obměňovat a nechávat v ní hlavně publikace, u kterých nebude vadit případné poškození. Veďte ale děti k šetrnému zacházení s literaturou. Do knih, které k tomu nejsou určené, se nekreslí, netrhají se, ani neohýbají listy, stejně jako se na ně nešlape, nesedí se na nich, ani nebruslí.

Co je to dobrá kniha?

Děti samozřejmě nejde po přečtení knihy jen tak posadit k papíru a chtít po nich hodnocení. Jde o dlouhodobou praxi, kterou je třeba rozvíjet. Proto se vyplatí na začátku udělat nějaký systém, kritéria, na nichž se společnou diskusí s dětmi shodnete, a můžete se k nim vracet. Pomůže to nejen dětem si udělat představu o kvalitě v literatuře, ale i vám si zmapovat jejich preference pro budoucí výběr titulů.

1. Hrdina: Jaké mají děti rádi hrdiny? Proč? Jaké by měl mít vlastnosti? Jaký určitě být nemá?
2. Děj: Co mají děti v pohádkách rádi? Co tam rádi nemají? Jaká pohádka je nudná? Co je naopak zábavné? Čeho se bojí, nebo jim je to v knihách protivné?
3. Obrázky: Jaké ilustrace se jim líbí? Co jim na obrázcích v knihách vadí?
4. Očekávání a čtenářský záměr: Co od knihy čekaly? Splnilo se to?

Výsledky vašeho brainstormingu zapište a zakreslete a vložte do desek čtenářského deníku, aby se mohly děti inspirovat. Zároveň tyto body používejte i při skupinové reflexi s tím, že je lze během školního roku doplňovat a měnit na základě vašich společných zkušeností.

Reflexe knih

Jak už jsem naznačila výše, základní aktivitou je pravidelná společná reflexe, která nemusí probíhat jen na konci knihy, ale po každém přečteném úseku. Při těchto živých rozhovorech si děti utváří své pohledy a názory, které potom do deníku snadno zaznamenají. Jaké otázky při reflexi probírat?

Zajímejte se o upřímné reakce, i kdyby byly negativní. Pokud se jim nějaká kniha nelíbí, zeptejte se proč – a opět se vraťte ke společné definici dobré knihy. Podporujte děti v tom, aby se učily vysvětlovat své názory. Zde je několik oblastí, které můžete při diskusích měnit a bavit se o nich, aby byly pestré.

Postava:

Chtěly by děti s touto postavou kamarádit? Proč?

Jakou radu by jí daly?

Připomíná jim někoho, koho znají? Kdo to je a proč je podobná?

Na co by se postavy chtěly zeptat?

Co mají s postavou společného?

Příběh:

Co děti na příběhu překvapilo?

Kdyby mohly změnit nějakou část, která by to byla a proč?

Co se asi stane na konci příběhu?

Která část děti nadchla, rozesmutnila nebo vyděsila?

Připomíná dětem kniha jiný příběh, co znají?

Osobní zkušenosti:

Připomíná dětem příběh něco, co se jim také stalo?

Změnila se jejich nálada při čtení příběhu?

Souhlasí s chováním a rozhodováním postav?

Jaké vlastnosti postavy mají? Má je i někdo z kamarádů nebo rodiny?

Kreativita:

Představte si pokračování tohoto příběhu. Co bude dál?

Vytvořte nový konec, který bude ještě lepší.

Podněty:

Co dětem kniha přinesla, co nového se naučili?

Seznámili jste se s nějakými novými slovy, nebo poznatky?

Má někdo otázky ohledně příběhu?

Co byste řekli kamarádovi o této knize?

Je něco, co chcete po přečtení probádat?

Samotné hodnocení

Po přečtení knihy se mohou děti pustit již do samotného hodnocení. Je na vás, zda bude hodnotit každou knihu jedno dítě, nebo třeba tři, aby se rychleji prostřídaly. Děti by měly mít na hodnocení klid a možnost si v knize listovat. Čtenářský deník nechte volně dostupný v poličce s knihami, aby si jej mohly děti samy kdykoliv prohlížet. Na vás bude napsat název, jméno autora a na dětech, aby nakreslily nejzajímavější scénu a postavy.

Co můžete zkusit?

• Klasický obrázek
• Myšlenkovou mapu
• Komiks
• Dopište krátké vyjádření dítěte
• Připojte hodnocení zpracované jako počet hvězdiček, smajlíků aj.
• Doplňujte obsah a seznam přečtených knih (může být i na nástěnce nebo jiném viditelném místě)
• Lze přidat i zajímavá fakta, krátkou básničku nebo citát u knihy
• Pokud dítě neví, jak na to, nabídněte mu věty typu: „Líbilo se mi, když…“ nebo „Nejlepší na tom bylo…“

Hravá inspirace na závěr

Váš čtenářský deník pojměte kreativním a hravým způsobem. Děti si mohou desky samy vyzdobit obrázky a piktogramy, nebo k němu připojte příběh. Třeba o:

1. Roztomilém bubákovi knihožroutovi, který potřebuje krmit přečtenými knížkami.
2. Věži z přečtených knih, která poroste až do nebe.
3. Dobrodružné cestě, která vás s přečtenými knihami čeká.

Deník můžete v průběhu roku doplňovat fotkami z výletů a akcí, které mohou s knihami souviset, vlastnoručně vyrobenými záložkami.

Ludmila Bakonyi Selingerová

Autorka více než 20 publikací pro děti a o dětech, předškolní pedagog, redaktorka a dvojnásobná maminka.

Zaujalo vás toto téma?
Na podobná témata nabízíme na Eduall.cz i online kurzy a webináře, kde jdeme více do hloubky a přidáváme praktické příklady, nebo se přidejte do Eduallklub, kde získáte přístup k neustále rostoucí knihovně stovek webinářů, včetně přístupu ke všem živě vysílaným webinářům.