
Na jedné straně třídy sedí žák, který se dožaduje příkladů navíc, neboť má úkol již splněný, a na straně druhé žák, který teprve pracuje na prvním cvičení. Každý žák je jiný a potřebuje jinou podporu při vzdělávání. To je skutečnost, se kterou se učitelé ve své práci setkávají na denním pořádku. Rozdíly mezi žáky nejsou ničím neobvyklým. Je to způsobeno různými aspekty např. zvýšená školní absence, domácí příprava, individuální tempo učení, rodinné zázemí, …
Pokud postupujete rychleji, část třídy se ztrácí. Pokud zpomalíte, někteří přestávají dávat pozor. Jak vést výuku, aby se každý mohl posouvat a učitel přitom nemusel připravovat několik samostatných hodin?
Známky ani rychlost práce neposkytují úplný obraz o tom, jak žáci učivu rozumí. Žák může počítat sice pomalu, ale postupovat správně. Jiný rychle doplní výsledky podle naučeného vzoru, ale při změně zadání si už neví rady.
Před novým tématem proto krátce ověřte znalosti a dovednosti, na kterých budete stavět. Nemusí jít o další písemnou práci. Stačí několik dobře vybraných otázek nebo úkolů:
Důležité je, mít odpovědi od každého žáka. Nejen od těch, kteří se přihlásí nejrychleji. Malé mazací tabulky nebo papírky z lepících poznámkových bločků pro tyto účely poslouží perfektně.
Je potřeba vybrat kontrolní úkoly tak, abychom na základě jejich výsledků mohli rozhodnout, jak se třídou postupovat dále. Jestliže většina třídy chybuje ve stejném kroku, víme, že je potřeba vrátit se k němu společně.
Než žákovi budeme nabízet jednodušší práci, zjistěme, proč se mu nedaří. Někdy učivu totiž rozumí, ale formulace zadání mu činí obtíž. Ztrácí se v dlouhém textu, nestíhá zapisovat nebo potřebuje pomoci s organizací práce.
Zkusme používat konkrétnější otázky:
Podle odpovědi pak zvolíme další pomoc. Někomu pomůže přeformulovat zadání, jinému názorný příklad nebo rozdělení práce do kratších částí. Automatické snížení náročnosti by mohlo přehlédnout skutečný problém.
Co mají žáci na konci hodiny pochopit nebo zvládnout? Například: „Žák vyhledá hlavní myšlenku odstavce a potvrdí ji informací z textu.“ K tomuto cíli mohou žáci dojít s různou mírou podpory. Někteří pracují samostatně, jiní mohou využít využijí pomocné otázky nebo text rozdělený do kratších úseků.
Žákům můžeme pomoci také tím, že napíšeme na tabuli př. „Dokážu vybrat hlavní myšlenku a ukázat, kde jsem ji našel.“ Žáci tak lépe vědí, na co se mají soustředit.
Odlišná úroveň znalostí nemusí znamenat více různých pracovních listů. Často stačí využít jedno zadání a připravit k němu pomůcky, které si žáci vezmou podle potřeby.
Např.:
Pomůcky dětem předem představíme, protož pokud žáci nevědí, jak je využít, nesplní pomůcky náš záměr.
Nejdříve krátce ověříme, zda je úkol vypracován správně a nabídneme navazující úkol, například:
Je pro nás velkým ulehčením, když si připravíme zásobu několika opakovaně použitelných otázek, například „Platí to vždy?“, „Jak to dokážeš?“ nebo „Co se změní, když…?“. Nemusíte pro každou hodinu vymýšlet zcela nový typ rozšiřující aktivity.
Pro to, abychom mohli pomáhat menší skupině, která potřebuje větší podporu, potřebujeme, aby ostatní zvládli určitou dobu pracovat bez našeho nepřetržitého vedení. Samostatnost však nemůžeme pouze začít požadovat. Je potřeba ji postupně trénovat.
Před zahájením práce ověřte, že žáci vědí:
Na tabuli můžeme nechat stručný postup: „Přečti si zadání. Označ místo, kterému nerozumíš. Podívej se na vzor nebo pomůcku. Pokud potřebuješ další pomoc, přihlas se.“
Nejlepší je začít krátkým úsekem samostatné práce. Po jeho skončení si zkusíme říci, co fungovalo a co je potřeba upravit. Pokud velká část třídy opakovaně tápe, zvažme, zda bylo zadání dostatečně srozumitelné a úkol odpovídal tomu, co už žáci zvládají.

Mezitím, co většina třída pracuje samostatně, se můžeme věnovat menší skupině, která potřebuje pomoci se stejným úkolem. Není nutné znovu vysvětlovat celé téma, ale budeme se soustředit na konkrétní překážku.
Společně rozebereme jednu slovní úlohu, ukážeme si potřebné kroky a dále necháme pokračovat žáky samostatněji. Právě tento samostatný pokus nám ukáže, zda podpora pomohla.
Skupiny tvoříme podle aktuální potřeby. Žák může při jednom tématu potřebovat vedení a při jiném pracovat samostatně nebo řešit náročnější zadání. Trvale dělit děti na „slabé“ a „šikovné“ tuto skutečnost přehlídne.
Práce ve dvojicích může být užitečná, ale lehce se stane, že jeden přemýšlí a druhý pouze opisuje. Tady může pomoci postup, kdy nejprve každý navrhne řešení, potom si žáci své návrhy vysvětlí a porovnají.
Ve dvojici mohou také střídat role. Jeden vysvětluje postup, druhý klade otázky. U dalšího úkolu si role vymění.
Žáky, kteří jsou napřed, nevyužívejme automaticky jako pomocníky. I oni potřebují prostor pro vlastní učení a přiměřeně náročné úkoly.
Ta nejjednodušší otázka „Rozumíte tomu všichni?“ nám obvykle neposkytne dostatek informací. Někteří žáci své obtíže nerozpoznají, jiní je nechtějí přiznat před třídou.
Po vysvětlení mohou všichni vyřešit jeden příklad, doplnit chybějící krok nebo vybrat ze dvou možností a zdůvodnit svou volbu. Nebo na konci hodiny necháme žáky vyřešit krátký úkol. Měl by přímo souviset s hlavním cílem a být zvládnutelný během několika minut. Podle odpovědí pak můžeme naplánovat začátek další hodiny. Někdy bude potřeba společné zopakování, jindy krátká práce s několika žáky.
Cílem nemá být odstranit všechny rozdíly mezi žáky. Ani to nejde. Podstatné ale je, aby dostali všichni příležitosti navázat na to, co už umějí. Pro učitele je přitom důležité průběžně zjišťovat, co komu pomáhá, a volit takovou organizaci, kterou dokáže dlouhodobě zvládat.
Zaujalo vás toto téma?
Na podobná témata nabízíme na Eduall.cz i online kurzy a webináře, kde jdeme více do hloubky a přidáváme praktické příklady, nebo se přidejte do Eduallklub, kde získáte přístup k neustále rostoucí knihovně stovek webinářů, včetně přístupu ke všem živě vysílaným webinářům.
Přidejte se do FB skupinu, vytvořené speciálně pro vás
Eduall poradna pro pedagogické pracovníky a rodiče
Nebo nás můžete sledovat na Linkedln