Tipy pro pedagogy, jak zvládat rozčilení

Práce s dětmi dává obrovský smysl a přináší mnoho radosti. S upřímností si ale musíme přiznat, že klade na nás pedagogy velké emoční nároky a někdy je opravdu těžké zůstat v klidu. Proto jsme se rozhodli toto téma nepřehlížet a věnovat mu zaslouženou pozornost. Podíváme se na hněv, jeho příčiny, ale hlavně na tipy, jak s ním pracovat a co dělat ve vypjatých okamžicích, abyste nával pocitů zvládli ustát a udrželi si kontrolu i duševní balanc.

Učitel je vzorem, partnerem a průvodcem. To, co dělá on a jak nastavuje komunikaci, se odráží na klimatu v celé třídě. Proto bychom si přáli, aby byla každá situace vyřešena pohodově, pozitivně, správně. Často se nám do toho ale přimotají konflikty a nepříjemné emoce. Není potřeba z toho mít pocit selhání, nebo se v těchto vzorcích zbytečně cyklit. Jsme jenom pouzí smrtelníci a stejně jako rodiče, i my pedagogové uděláme dětem službu spíše tím, když jim ukážeme svět v celém jeho spektru, včetně těch problematických částí, než abychom jim připravovali vidinu dokonalosti, která nemá s realitou nic společného.

Je ale důležité myslet na to, jak jsou tyto okamžiky uchopeny a řešeny. A to nejen v rámci působení na žáky, ale i v otázce vlastní duševní hygieny. Pomáhající profese, včetně té učitelské, totiž přináší zvýšené riziko vyhoření. Věnovat se prevenci, brát své pocity a dlouhodobou psychickou kondici vážně, je opravdu důležité. V následujícím textu si rozebereme, kde se hněv vlastně bere, k čemu je a pak také to, jak ho ukočírovat.

Co je to hněv?

Jedná se o základní emoci, která se neobjevuje zčistajasna a sama od sebe. Vždy má jasné příčiny. Pod povrchem jsou hlubší potřeby, touhy a zkušenosti. Už jenom jejich uvědomění nám může pomoci si uvědomit, že proti němu nejsme bezbranní. Co ho nejčastěji způsobuje?

• frustrace – věci nejdou podle plánu nebo očekávání, ocitáme se v těžko řešitelné situaci, čelíme obtížným překážkám
• neuspokojené potřeby – tělesné i lidské potřeby, jako je bezpečí, respekt či uznání
• hrozba – může být tělesná i emocionální
• sebeovládání, kumulování výrazně snižuje trpělivost, sebeovládání, a navíc způsobuje tělesné nepohodlí, které nás opět drží ve větším napětí
• ztráta kontroly – pocit, že přestáváme situaci zvládat
• špatné zkušenosti – emoce se snadněji opakuje ve chvílích, které si spojíme s nepříjemnými zážitky z minulosti

Co učitele vyvádí z rovnováhy

• Rušivé a neuctivé chování žáků, vyrušování – vede ke ztrátě kontroly
• Nedostatečné zapojování dětí – vede k frustraci
• Tlak na dosažení cílů – způsobuje stres a podráždění
• Vnější faktory – vedou k tělesnému nepohodlí
• Administrativní povinnosti – vedou k přetížení a nižší kapacitě při výuce
• Očekávání rodičů
• Obtížné nastavování rovnováhy mezi prací a osobním životem
• Dlouhodobá emoční zátěž, únava
• Osobní výzvy mimo práci

Hněv je vnímán převážně negativně. Je to něco, co nechceme zažívat u ostatních ani u sebe a tím méně v roli učitelů. Možná vás proto překvapí, že sám o sobě není ani dobrý, ani špatný. Může být hnací silou pozitivní změny anebo posloužit jako varovný signál, že něco není v pořádku. Zkrátka nás zastaví a přiměje k bdělosti, dodá energii k reakci či hledání řešení.  Pod povrchem této emoce jsou hlubší potřeby, touhy a zkušenosti. Skutečná hrozba je, když se vymkne kontrole a vede k trestání, výčitkám, neuváženým výrokům, nebo agresivitě.

Hněv nás upozorňuje na problémy, co si žádají pozornost. Jeho konstruktivní využití může pohánět kampaně, revoluce, způsobit převraty vedoucí k lepší budoucnosti. V životě jednotlivce pomáhá identifikovat narušení našich hranic a nenechá nás přehlížet problémy a původ vlastních frustrací. Má tedy funkci katalyzační a očistnou. V nezvládnuté podobě ale vede k narušení důvěry a eskalaci. Dlouhodobý hněv navíc představuje neopomenutelná zdravotní rizika, jako kardiovaskulární onemocnění či duševní obtíže.

Pro pedagogy je zásadní umět rozpoznat, kdy přichází naštvání a ovládat nástroje k jeho zvládnutí tak, aby využili tuto vlnu energie, ale nenechali se jí strhnout.

Využití hněvu k pozitivním výsledkům

• Motivace a akce – podniknutí kroků k nápravě
• Sebeobrana při hrozbě
• Stanovení hranic

Dlouhodobé strategie

Humor

Dokáže odlehčit napjatou situaci. Nejde ovšem o sarkasmus, nebo o to, si z někoho dělat legraci. Jde spíše o odlehčení, demonstraci toho, že se nehroutí svět a vždycky je čemu se zasmát. Atmosféra se rázem změní a děti se s vámi budou cítit na stejné lodi.

Empatie a porozumění

Pracujte na přijetí vlastních emocí a jejich interpretaci. I vy si můžete dovolit na chvíli ztratit balanc, a dokonce to dát najevo. Budete pro děti čitelní a pochopitelní. Je lepší situaci vykomunikovat dříve než vyvíjet vnitřní odpor, jet dál jakoby nic a nechat zajít tlak ještě dál.

Můžete:

1. slovně vyjádřit své pocity
2. změnit plány a netrvat na vytyčených cílech
3. sáhnout po zjednodušení nebo další pomůcce
4. dopřát sobě i dětem chvilku pauzu, pohyb, písničku…
5. přizvat děti do dialogu a hledání řešení

Empatii uplatňujte i vůči dětem. I kolektiv mívá své dny a lze podle toho kalibrovat pedagogický přístup. Dívejte se na to i z jejich perspektivy. Každý, ať už dítě, nebo dospělý, chce být vyslyšen, pochopen a respektován.

Rozpoznání reakcí

O emocích se často mluví jako o něčem, co souvisí pouze s mentální oblastí. Pravdou ale je, že je prožíváme tělesně. Proto se vyplatí věnovat svému tělu pozornost a vnímat jeho signály. Potom je možný proaktivní přístup k tomu, co se odehrává.

Tělesné ukazatele: zrychlený tep, zaťaté svaly a čelisti, pot, horkost

Emocionální reakce: frustrace, podrážděnost, výkyvy nálad, zhoršená koncentrace

Behaviorální příznaky: tendence ke křiku, sarkasmu, nadměrným disciplinárním opatřením

Co pomůže

Můžete těžit z různých technik, které pomáhají zůstat v klidu, soustředění a mít kontrolu během stresových situací. Jejich začleněním do každodenní rutiny můžete snížit riziko výbuchu a vytvořit pozitivnější a produktivnější prostředí ve třídě. Pomohou vám nejen zvládat emoce v daném okamžiku a postupně snižovat celkovou úroveň stresu.

• Přeformulování negativních myšlenek – vidíme to reálně, nebo už jedeme v programu křivdy a dalších emocí? Pomůže změnit úhel pohledu?
• Pozitivní vnitřní dialog – neděje se žádná katastrofa, mluvte se sebou laskavě.
• Dělejte si pauzy – i učitel je jenom člověk. Vyhněte se zahlcení.
• Dechová cvičení – hluboké, kontrolované dýchání pomáhá zklidnit nervový systém a snížit okamžitý hněv. Jednoduchá dechová cvičení lze použít i ve třídě, když se zvyšuje úroveň stresu.
• Všímavost ve třídě – zůstaňte přítomní a všímaví
• Zkoušejte nenáročné meditační praktiky
• Řízení času a vytyčení priorit – nemusíte zvládnout všechno a v rekordním čase
• Sdílejte zážitky a emoce s kolegy, nejste na to sami
• Stanovte jasná pravidla a hranice ve třídě

Jádrem je vždy pozornost a pečující přístup sám k sobě. Spokojeného učitele, který si je vědom svých potřeb a toho, co ho obklopuje, bude obklopovat klima důvěry a pohody. A v ní už se pak každý problém dá nějak vyřešit. Věřím, že po přečtení tohoto článku k tomu budete mít zase o kousek blíž.

Ludmila Bakonyi Selingerová

Autorka více než 20 publikací pro děti a o dětech, předškolní pedagog, redaktorka a dvojnásobná maminka.

Zaujalo vás toto téma?
Na podobná témata nabízíme na Eduall.cz i online kurzy a webináře, kde jdeme více do hloubky a přidáváme praktické příklady, nebo se přidejte do Eduallklub, kde získáte přístup k neustále rostoucí knihovně stovek webinářů, včetně přístupu ke všem živě vysílaným webinářům.

A pokud chcete vědět jak postupovat ikdyž už se stane nehoda – podívejte se na náš webinář