Jak vést náročnou diskuzi ve třídě bez konfliktu

Diskuze je prostor pro výměnu názorů. Dobrá diskuze stojí na respektu, věcných argumentech, otevřených otázkách a bezpečné atmosféře, ve které se účastníci nebojí vyjádřit svůj názor, ale zároveň jsou schopni přijmout, že někdo jiný může vidět stejnou věc zcela odlišně. Diskuze do školy rozhodně patří. Pro žáky je velmi přínosná, neboť se v ní učí formulovat vlastní názor, naslouchat druhým, argumentovat, pracovat s emocemi a respektovat odlišné názory na danou věc. Ne vždy je to ale jednoduché. Některá témata mohou ve třídě vyvolat napětí, silné emoce nebo při nich může dojít ke střetu názorů. Mezi taková témata vyvolávající silné emoce může patřit například politika, sociální sítě nebo duševní zdraví.

Při náročné diskuzi však nejde o to, aby se její účastníci shodli na stejném názoru na danou věc. Cílem je, naučit děti mluvit o rozdílných názorech bez urážek, posměchu a osobních útoků. Učitel zde nepůsobí jako jejich soudce a nerozhoduje o tom, kdo má nebo nemá pravdu. Jeho úkolem je diskuzi moderovat, držet její bezpečný rámec a podporovat žáky a studenty v tom, aby ji udrželi věcnou. Musí ale zasáhnout ve chvíli, začne-li být diskuze konfliktní a mohla by být pro někoho ze zúčastněných zraňující.

Proč se náročným tématům nevyhýbat

Je pochopitelné, že se učitelé někdy citlivým tématům raději vyhnou. Každý učitel totiž moc dobře ví, jak rychle se může zdánlivě normální diskuze změnit v něco, co úplně nepotřebujeme. Učitelé se mohou obávat konfliktu, nevhodných poznámek, reakcí rodičů nebo toho, že se situace vymkne kontrole. Myslím ale, že úplné vyhýbání se náročnějším tématům není vždy řešením. Žáci se totiž s těmito náročnějšími tématy setkávají i mimo školu, často v prostředí sociálních sítí, kde chybí bezpečný rámec a dospělý „moderátor“. Právě proto škola může představovat místo, kde se děti mohou naučit, že nesouhlas nemusí znamenat konflikt a také to, jaký je rozdíl mezi domněnkami, fakty a urážkami.

Bezpečné klima jako základ

Náročná diskuze se nedá dobře vést ve třídě, kde panuje strach, posměch nebo nedůvěra. Bezpečné klima ale neznamená, že všichni musí se vším souhlasit. Je to spíš o tom, že ve třídě platí jasné hranice, tj. s druhým názorem můžeme nesouhlasit, ale nemůžeme na druhé útočit.

Pravidla diskuze musí být jasná

Jednou z nejčastějších chyb je začít citlivou diskuzi bez pravidel. Je také vhodné pravidla během diskuze opakovat.

„Ve třídě můžeme mluvit o náročných tématech, ale nikdo se tu nesmí stát terčem posměchu.“ Takhle by mohlo znít pravidlo pro složitější a citlivější témata. Téma může být složité, citlivé nebo kontroverzní. Nesmí se však stát záminkou k ponižování konkrétního žáka nebo skupiny žáků.

Příklad pravidel diskuze

• Mluví vždy jeden. 
• Neskáčeme si do řeči a počkáme, až druhý domluví.

• Kritizujeme názor, ne člověka. 
• Neříkáme „jsi hloupý“, ale „s tím nesouhlasím, protože…“.

• Neposmíváme se. 
• Smích na účet druhého ničí bezpečnou atmosféru.

• Používáme argumenty. 
• Nevyřváváme soudy, ale vysvětlujeme, proč si něco myslíme.

• Nikdo nemusí sdílet osobní zkušenost. 
• Každý má právo mlčet a neotevírat citlivá témata.

• Učitel nebo moderátor může diskuzi zastavit. 
• Když přestane být bezpečná nebo respektující, vracíme se k pravidlům.

Na prvním stupni ZŠ je vhodné pravidla formulovat jednoduše: „Nesmějeme se“, „Mluvíme slušně“. U starších žáků a studentů SŠ je už možné více pracovat s argumentací.

Jak reagovat na provokativní výrok

Ve třídě se může objevit věta, která je zraňující a provokativní. V takové chvíli je důležité nereagovat výbušně, ale také bychom neměli mlčet a dělat, že jsme nic neslyšeli. Ticho může působit jako souhlas a posilovat tak nevhodné chování.

Pomoci mohou věty jako:

„Zastavím tě. Tohle už není věcný názor, ale osobní útok.“

„Zkus to říct jinak, bez urážky.“

„Co tě k tomuto vede?“

„O tématu se bavit můžeme, ale ne způsobem, který ponižuje druhé.“

Takový přístup pomáhá udržet jasné hranice. Žák dostává informaci, že téma není zakázané, jen způsob, jak o něm mluvíme, musí být respektující.

Práce s emocemi

Náročná diskuze není jen o faktech. Často se v ní objevují emoce jako jsou hněv, smutek, nervozita, atd. Učitel by je neměl ignorovat, ale zároveň nesmí dovolit, aby zcela převzaly směr diskuze.

Může říct například:

„Vidím, že tohle téma ve třídě vyvolalo velké ohlasy.“

„Vrátíme se k pravidlům.“

„Dáme si chvíli ticha a každý si zapíše svou myšlenku.“

U citlivých témat je důležité netlačit žáky do osobního sdílení. Některá témata se jich mohou hluboce dotýkat, aniž o tom učitel ví. Žák by nikdy neměl mít pocit, že musí mluvit o své rodině, zdravotním stavu nebo nějaké jiné citlivé a osobní zkušenosti.

Rozdíly mezi ZŠ a SŠ

Na prvním stupni ZŠ je vhodné vést diskuze krátce a jednoduše. Témata mohou souviset s kamarádstvím, spravedlností, posmíváním nebo pomocí druhému. Učitel může používat otázky typu: „Jak by se cítil člověk, kterému to někdo řekne?“ nebo „Jak to můžeme říct, aby to bylo milejší?“

Na druhém stupni ZŠ už žáci často přinášejí různé kontroverzní názory z domova a internetu. Potřebují se učit formulovat názor bez útoku. Pomáhají věty: „Myslím si to proto, že…“, „Nesouhlasím, protože…“, „Rozumím tvému pohledu, ale vidím to jinak…“

Na SŠ je možné pracovat s náročnějšími tématy a hlubší argumentací. Studenti by měli umět rozlišit fakt, názor, domněnku a manipulaci. Zároveň je důležité opakovaně připomínat, že svoboda projevu neznamená ponižovat.

Praktické metody

Před otevřením náročné diskuze je vhodné nechat žáky nejprve psát. Dvě až tři minuty tichého zápisu pomohou snížit případnou agresivitu a dají prostor i těm, kteří neradi mluví před třídou.

Učitel může zadat:

„Napište si jednu myšlenku, jednu otázku a jednu věc, která vám na tématu připadá složitá.“

U mladších žáků může pomoci mluvící předmět (např. plyšová hračka). Mluví jen ten, kdo ho drží. U starších žáků lze využít anonymní otázky, diskuzi ve dvojicích nebo rozdělení argumentů pro a proti.

Velmi užitečná je také reflexe po diskuzi. Žáci mohou odpovědět na otázky:

„Co se nám dnes v diskuzi dařilo?“

„Co příště potřebujeme udělat jinak?“

Co dělat, když konflikt vznikne

I dobře vedená diskuze se může vyhrotit. V takové chvíli je v pořádku ji zastavit.

Zastavit diskuzi: „Teď diskuzi zastavuji.“

Pojmenovat problém: „Zazněl osobní útok.“

Vrátit se k pravidlům: „Takhle spolu ve třídě nemluvíme.“

Oddělit téma od způsobu komunikace: „O tématu mluvit můžeme, ale ne tímto způsobem.“

Zklidnit situaci: „Dáme si krátkou pauzu a potom se rozhodneme, jestli budeme pokračovat.“

Diskuzi není nutné dokončit za každou cenu. Bezpečí a důvěra ve třídě jsou důležitější než splnění plánu hodiny.

Mgr. Iva Strejčková

Zaujalo vás toto téma?
Na podobná témata nabízíme na Eduall.cz i online kurzy a webináře, kde jdeme více do hloubky a přidáváme praktické příklady, nebo se přidejte do Eduallklub, kde získáte přístup k neustále rostoucí knihovně stovek webinářů, včetně přístupu ke všem živě vysílaným webinářům.

Přidejte se do FB skupinu, vytvořené speciálně pro vás

Eduall poradna pro pedagogické pracovníky a rodiče

Nebo nás můžete sledovat na Linkedln

Eduallcz