ROZVOJ MORFOLOGICKO – SYNTAKTICKÉ JAZYKOVÉ ROVINY

ÚVOD

Řeč představuje jeden z nejdůležitějších nástrojů komunikace mezi lidmi. Prostřednictvím jazyka sdělujeme své myšlenky, potřeby, emoce a zároveň porozumíváme sdělením ostatních. Vývoj řeči u dětí je komplexní proces, který zahrnuje několik jazykových rovin. Mezi tyto roviny patří například rovina foneticko-fonologická, lexikálně sémantická, pragmatická a také rovina morfologicko-syntaktická (více informací v předchozích článcích.)

Morfologicko-syntaktická jazyková rovina se zaměřuje na gramatickou stránku jazyka. Zahrnuje především schopnost správně tvořit slova, používat gramatické tvary a spojovat slova do vět. Tato jazyková rovina umožňuje dítěti vytvářet smysluplné věty a vyjadřovat složitější myšlenky.

Rozvoj morfologicko-syntaktické roviny probíhá postupně během dětství a je úzce spojen s celkovým jazykovým a kognitivním vývojem dítěte. V předškolním a mladším školním věku dochází k výraznému rozvoji gramatických dovedností. Dítě se učí používat různé slovní druhy, skloňovat podstatná jména, časovat slovesa a vytvářet složitější větné konstrukce.

Pokud není tato jazyková rovina dostatečně rozvinutá, mohou se u dítěte objevit obtíže v komunikaci nebo při školním učení. Proto je důležité věnovat jejímu rozvoji dostatečnou pozornost.

Cílem tohoto článku je představit základní teoretické poznatky o morfologicko-syntaktické jazykové rovině a zároveň nabídnout praktické možnosti jejího rozvoje u dětí.

TEORETICKÁ ČÁST

Morfologicko-syntaktická jazyková rovina

Morfologicko-syntaktická jazyková rovina se zabývá gramatickou strukturou jazyka. Pojem morfologie označuje nauku o tvarech slov a o jejich změnách. Zabývá se například skloňováním podstatných jmen, časováním sloves nebo tvořením různých tvarů slov.

Pojem syntaxe se naopak zaměřuje na způsob, jakým jsou slova spojována do vět a jaké vztahy mezi nimi ve větě existují. Syntaxe tedy určuje pravidla pro tvorbu vět a jejich správnou strukturu.

Rozvoj morfologicko-syntaktické roviny umožňuje dítěti vytvářet gramaticky správné věty a vyjadřovat své myšlenky přesněji a správně. Dítě se postupně učí používat různé slovní druhy, správně skloňovat podstatná jména, časovat slovesa a vytvářet jednoduché i složitější věty.

Vývoj gramatiky u dětí

Vývoj gramatických schopností začíná již v raném dětství. V prvních letech života dítě používá především jednotlivá slova nebo krátká dvouslovná spojení. Například může říct „máma jde“, „dej míč“, „táta tam“, „babi jde“ apod.

Postupně se řeč dítěte rozšiřuje a dítě začíná vytvářet delší věty. V předškolním věku se výrazně rozvíjí schopnost používat různé gramatické tvary. Dítě se učí skloňovat podstatná jména, používat přídavná jména nebo vytvářet minulý a budoucí čas.

Ve věku kolem pěti až šesti let již dítě obvykle používá poměrně složité věty a dokáže vyjadřovat vztahy mezi jednotlivými událostmi. Postupně se také učí používat spojky, předložky nebo zájmena.

V mladším školním věku se morfologicko-syntaktická rovina dále zdokonaluje. Dítě se seznamuje s gramatickými pravidly také v rámci školní výuky a učí se přesněji formulovat své myšlenky.

Význam morfologicko-syntaktické roviny

Správný rozvoj morfologicko-syntaktické jazykové roviny je důležitý pro srozumitelnou komunikaci. Dítě, které dokáže správně tvořit věty a používat gramatické tvary, může přesněji vyjadřovat své myšlenky a lépe porozumět sdělením ostatních.

Tato jazyková rovina je zároveň důležitá pro školní úspěšnost. Při čtení a psaní musí dítě rozumět struktuře vět a správně používat gramatická pravidla. Nedostatečný rozvoj morfologicko-syntaktických dovedností může vést k obtížím při psaní, čtení nebo porozumění textu.

Proto je důležité podporovat rozvoj této jazykové roviny již v předškolním věku.

Nejčastější obtíže v morfologicko-syntaktické oblasti

U některých dětí se mohou objevit obtíže v oblasti gramatiky a stavby vět. Dítě například používá nesprávné tvary slov, vynechává některé části věty nebo vytváří velmi jednoduché věty.

Někdy se také může stát, že dítě používá nesprávné pořadí slov ve větě nebo má obtíže s používáním předložek a spojek. Tyto obtíže mohou souviset s opožděným vývojem řeči nebo s jinými jazykovými problémy.

Pokud tyto obtíže přetrvávají delší dobu, je vhodné konzultovat situaci s odborníkem, například s klinickým logopedem.

Dysgramatismus

Dysgramatismus je narušení gramatické stránky řeči, které se projevuje obtížemi v používání správných mluvnických tvarů a pravidel jazyka. Jedinec s dysgramatismem má problémy zejména v oblasti morfologie a syntaxe, tedy ve tvoření slovních tvarů a správném skládání vět. V řeči se mohou objevovat chyby v časování sloves, skloňování podstatných jmen, používání rodů, čísel či pádů, stejně jako nesprávná stavba vět a narušený slovosled.

Dysgramatismus se nejčastěji vyskytuje u dětí s narušeným vývojem řeči a může negativně ovlivňovat jejich komunikační schopnosti i školní úspěšnost. V rámci morfologicko-syntaktické jazykové roviny je důležité sledovat úroveň zvládnutí gramatických pravidel, schopnost vytvářet větné konstrukce a správně používat jazykové prostředky v běžné komunikaci.

Dysgramatismus je do určité míry v raném období vývoje řeči považován za fyziologický jev, protože dítě si postupně osvojuje gramatický systém mateřského jazyka. Fyziologický dysgramatismus se objevuje zejména u dětí předškolního věku, přibližně do 4–5 let, kdy dítě ještě nezvládá správně všechny gramatické tvary a pravidla. Typické jsou například chyby ve skloňování, časování nebo ve stavbě vět, které odpovídají vývojové úrovni dítěte a postupně spontánně mizí.

Za fyziologický lze považovat například výroky typu:

• „Já to dělá.“
• „Děti šla ven.“
• „Maminka mně koupil.“

Pokud však gramatické chyby přetrvávají i po ukončení předškolního období, jsou výrazně časté, narušují srozumitelnost řeči nebo neodpovídají věku dítěte, může se jednat o patologický dysgramatismus. Ten bývá často součástí narušeného vývoje řeči, vývojové jazykové poruchy nebo jiných komunikačních obtíží. Za rizikové je zpravidla považováno, pokud se výrazné projevy dysgramatismu objevují u dítěte po 5.–6. roce věku, tedy v období před nástupem do školy nebo při zahájení školní docházky.

V rámci morfologicko-syntaktické jazykové roviny je proto důležité hodnotit nejen výskyt gramatických chyb, ale také jejich četnost, závažnost a přiměřenost věku dítěte.

PRAKTICKÁ ČÁST

Rozvoj větné stavby

Jedním z důležitých způsobů podpory morfologicko-syntaktické roviny je rozvoj schopnosti tvořit věty. Pedagog nebo rodič může dítěti pomáhat například tím, že s ním vede rozhovory a povzbuzuje ho k delším odpovědím.

Například místo jednoduché otázky, na kterou dítě odpoví jedním slovem, lze položit otázku otevřenou. Například místo otázky „Líbila se ti pohádka?“ lze dítě požádat, aby popsalo, co se v pohádce stalo.

Dítě se tak učí vytvářet delší věty a vyjadřovat své myšlenky souvisleji.

Práce s obrázky

Velmi vhodnou metodou pro rozvoj morfologicko-syntaktické roviny je práce s obrázky. Děti mohou popisovat, co na obrázku vidí, kdo na něm je a co jednotlivé postavy dělají.

Pedagog může dítěti pomáhat kladením doplňujících otázek, například: „Co dělá chlapec?“, „Kam jde?“ nebo „Proč to dělá?“. Díky tomu se dítě učí vytvářet složitější věty.

Další možností je skládání obrázkových příběhů. Děti mohou obrázky seřadit podle děje a poté vyprávět, co se na nich postupně odehrává.

Vyprávění příběhů

Vyprávění příběhů je velmi účinným prostředkem pro rozvoj gramatických dovedností. Děti mohou vyprávět například zážitky z výletu, z víkendu, ze školky/školy, z kroužku nebo z prázdnin.

Pedagog může dítěti pomáhat tím, že ho povzbuzuje k podrobnějšímu vyprávění a případně jemně opravuje nesprávné gramatické tvary. Důležité je však dítě nepřerušovat a neupozorňovat na chyby příliš často, aby neztratilo chuť komunikovat.

Vyprávění příběhů zároveň podporuje schopnost logicky uspořádat myšlenky a vytvářet souvislé věty.

Jazykové hry

Velmi účinné jsou také různé jazykové hry. Například děti mohou doplňovat chybějící slova ve větách nebo vytvářet nové věty z daných slov.

Další možností je hra na rozšiřování vět. Pedagog začne jednoduchou větou, například „Kočka spí.“ Děti postupně přidávají další informace, například „Malá kočka spí na gauči.“ nebo „Malá kočka spí na měkkém gauči v obýváku.“

Tato hra pomáhá dětem uvědomovat si strukturu věty a rozvíjet gramatické dovednosti.

Čtení a práce s textem

Pravidelné čtení knih je jedním z nejúčinnějších způsobů rozvoje jazykových schopností. Děti při čtení slyší správné gramatické struktury a postupně si je osvojují.

Po přečtení příběhu může pedagog nebo rodič s dítětem o příběhu diskutovat. Dítě může například odpovídat na otázky nebo převyprávět děj vlastními slovy.

Tím se rozvíjí nejen slovní zásoba, ale také schopnost vytvářet souvislé a gramaticky správné věty.

Spolupráce s rodiči

Rozvoj morfologicko-syntaktické jazykové roviny by měl probíhat nejen ve škole nebo ve školce, ale také v rodinném prostředí. Rodiče mohou dítě podporovat například tím, že s ním vedou rozhovory, čtou mu knihy nebo si s ním hrají jazykové hry.

Důležité je také poskytovat dítěti dostatek prostoru pro vyjadřování. Pokud dítě dostane příležitost mluvit a sdílet své zážitky, může si přirozeně procvičovat gramatické struktury.

Spolupráce mezi rodinou a školou tak může významně přispět k rozvoji řečových schopností dítěte.

ZÁVĚR

Morfologicko-syntaktická jazyková rovina představuje důležitou součást jazykového vývoje dítěte. Zaměřuje se na gramatickou strukturu jazyka, tedy na tvorbu slovních tvarů a na spojování slov do vět.

Její správný rozvoj umožňuje dítěti vyjadřovat své myšlenky srozumitelně a přesně. Zároveň je důležitý také pro úspěšné zvládnutí čtení a psaní ve škole.

Pedagogové i rodiče mohou rozvoj této jazykové roviny podporovat prostřednictvím různých aktivit, jako jsou rozhovory, vyprávění příběhů, práce s obrázky, jazykové hry nebo společné čtení knih. Tyto činnosti pomáhají dětem osvojovat si gramatická pravidla přirozeným a zábavným způsobem.

Důležitá je také včasná podpora v případě, že se u dítěte objeví obtíže v oblasti gramatiky nebo stavby vět. Včasná spolupráce s odborníky může přispět k úspěšnému rozvoji jazykových dovedností.

Rozvoj morfologicko-syntaktické jazykové roviny tak představuje důležitý krok k tomu, aby dítě dokázalo efektivně komunikovat, porozumět okolnímu světu a úspěšně se zapojit do vzdělávacího procesu.

POUŽITÁ LITERATURA

KLENKOVÁ, J. Logopedie. Praha: Grada, 2006. ISBN 80 – 247 – 1110 – 9.

ŠKODOVÁ, Eva; JEDLIČKA, Ivan a kol. Klinická logopedie, vyd. 2., Praha: Portál, 2003, ISBN 978-80-7178-546-0.

PRAKTICKÉ NÁMĚTY – z praxe autorky

ČLÁNEK (TEORETICKÉ ANI PRAKTICKÉ NÁMĚTY)  NENAHRAZUJE PÉČI KLINICKÉHO LOGOPEDA!

Šárka Smitková

Zaujalo vás toto téma?
Na podobná témata nabízíme na Eduall.cz i online kurzy a webináře, kde jdeme více do hloubky a přidáváme praktické příklady, nebo se přidejte do Eduallklub, kde získáte přístup k neustále rostoucí knihovně stovek webinářů, včetně přístupu ke všem živě vysílaným webinářům.

Přidejte se do FB skupinu, vytvořené speciálně pro vás

Eduall poradna pro pedagogické pracovníky a rodiče

Nebo nás můžete sledovat na Linkedln

Eduallcz