ROZVOJ AKTIVNÍ SLOVNÍ ZÁSOBY U DĚTÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU

TEORETICKÁ ČÁST

1. Vymezení pojmu aktivní slovní zásoba

Slovní zásoba představuje souhrn slov, která dítě zná a používá.

Rozlišujeme:

• Pasivní slovní zásobu – slova, kterým dítě rozumí (viz předchozí článek).
• Aktivní slovní zásobu – slova, která dítě spontánně používá v mluveném projevu.

Aktivní slovní zásoba je důležitým ukazatelem jazykového i celkového kognitivního vývoje dítěte. U předškolních dětí dochází k výraznému nárůstu slovní zásoby – dítě se učí nová slova denně a postupně je začleňuje do své běžné komunikace.

Dítě ve věku 3 let má přibližně aktivní slovní zásobu kolem 800–1000 slov, v 6 letech pak až 2500–3000 slov (individuální rozdíly jsou však značné).

2. Vývoj slovní zásoby v předškolním období

Předškolní období (3–6 let) je charakteristické:

• rychlým rozšiřováním slovní zásoby,
• zdokonalováním gramatické struktury řeči,
• schopností tvořit souvětí,
• porozuměním abstraktnějším pojmům,
• rozvojem vyprávění (např. pohádky či popis aktivit přes den).

Dítě začíná používat nejen konkrétní podstatná jména, ale i:

• slovesa popisující děj,
• přídavná jména vyjadřující vlastnosti,
• příslovce,
• předložky a spojky.

Postupně se rozvíjí schopnost kategorizace (např. zvířata, dopravní prostředky, ovoce či zelenina) a zobecňování pojmů.

3. Faktory ovlivňující rozvoj aktivní slovní zásoby

Rozvoj aktivní slovní zásoby je podmíněn několika faktory:

1. Rodinné prostředí – kvalita jazykové stimulace, čtení např. pohádek, komunikace s dítětem („Co se ti dnes ve školce líbilo?“, „Měla paní učitelka to hezké triko?“).
2. Sociální interakce – kontakt s vrstevníky a dospělými.
3. Kognitivní úroveň dítěte – úroveň myšlení a paměti.
4. Řečový vzor dospělého – správná výslovnost, bohatost vyjadřování (vždy vzhledem k věku dítěte).
5. Případné narušení komunikační schopnosti – opožděný vývoj řeči, specifické poruchy učení, vývojová dysfázie apod. (Vždy diagnostikuje klinický logoped ve spolupráci s dalšími odborníky z resortu zdravotnictví.)

Pro efektivní rozvoj je klíčové aktivní zapojení dítěte do komunikace, nikoli pouze pasivní poslech. Vhodné je klást otevřené otázky. (NE – „Máš se dobře?“, ANO – „Jak si se dnes měl/a?“)

PRAKTICKÁ ČÁST

Praktická část nabízí konkrétní metody, aktivity a zásady, které podporují rozvoj aktivní slovní zásoby u dětí předškolního věku.

1. Zásady práce s dítětem

• Mluvit s dítětem přirozeně, srozumitelně a spisovně (již zmíněný správný řečový vzor a vždy vzhledem k věku).
• Rozšiřovat jeho výpovědi (např. dítě: „Auto jede.“, dospělý: „Ano, zelené auto jede rychle po silnici.“).
• Klást otevřené otázky („Co se stalo potom?“).
• Dát dítěti čas na odpověď. (Ukázat dítěti, že na jeho odpověď máme čas. NESPĚCHAT!)
• Neopravovat přehnaně, ale modelovat správnou formu.

2. Jazykové hry a aktivity

a) Pojmenovávání a rozšiřování slovní zásoby

• Popis obrázků (např. z obrázkové knihy).
• Hra „Co vidím?“ (např. „Vidím něco červeného, je to kulaté, leží to na stole v míse…“).
• Pojmenování předmětů v místnosti (např. „Popiš mě, co je to kalendář.“).
• Tematické okruhy (ovoce, zvířata, oblečení).

Rozšiřujeme nejen podstatná jména, ale i přídavná jména a slovesa:

• Jaké je jablko? (červené, sladké, kulaté)
• Co dělá pes? (štěká, běží, spí)

b) Hry na kategorie

• „Co sem nepatří?“ (Řada obrázků – auto, traktor, hruška, motorka – dítě řekne co do řady nepatří a proč).
• Třídění obrázků podle skupin (oblečení x školní potřeby x jídlo).
• Hledání nadřazených pojmů (např. jablko, hruška, banán → ovoce).

Tyto aktivity podporují schopnost zobecňování a logické myšlení.

c) Rozvoj vyjadřování a vyprávění

• Dokončování příběhů/pohádek.
• Vyprávění podle obrázkové posloupnosti (dějové obrázky).
• Popis zážitků („Co jsme dělali ve školce?“).
• Hra „Co by se stalo, kdyby…“.

Důležité je podporovat souvislé vyjadřování a používání spojek (protože, potom, když).

d) Práce s knihou

Společné čtení je jednou z nejefektivnějších metod rozvoje nejen aktivní slovní zásoby.

Doporučení:

• Číst pravidelně (např. vždy před spaním).
• Zastavovat se u neznámých slov a vysvětlovat je (frak je…).
• Klást otázky k textu („Líbilo se ti, co udělala čarodějnice?“).
• Nechat dítě převyprávět část příběhu.

e) Hry podporující slovesa

Často bývá slovní zásoba dětí bohatá na podstatná jména, ale chudší na slovesa.

Aktivity:

• Pantomima („Předveď, co dělá kuchař.“)
• Hra „Kdo co dělá?“ (Co dělá paní učitelka?)
• Obrázky s dějem.

f) Rozvoj přídavných jmen a protikladů

• Hra na protiklady (velký-malý, studený-teplý).
• Popis vlastností předmětů.
• Smyslové hry (hmat, čich, chuť).

3. Ukázka aktivit na téma

Téma: Zvířata

• Pojmenování domácích a volně žijících zvířat.
• Co zvíře jí? Kde bydlí?
• Zvuky zvířat.
• Vytváření vět („Pes hlídá dům.“)

Téma: Rodina

• Kdo patří do rodiny.
• Popis členů rodiny.
• Hra na role.
• Kde pracuje maminka a tatínek?

Téma: Dopravní prostředky

• Jaké máte doma auto? Jakou má barvu?
• Kde je nejbližší vlakové/autobusové nádraží?
• Letěli jste letadle? A kam?
• Víš, co je tramvaj?

Téma: Letní prázdniny

• Kam pojedete o prázdninách na dovolenou?
• Jezdíš na prázdniny k babičce?
• Kam by si chtěl/a jet o prázdninách na výlet?
• Jakou zmrzlinu si v létě dáváš rád/a?

Téma: Divadlo

• Na jaké pohádce si byl/a naposledy v divadle?
• Jak se chováme v divadle?
• Jak bys koupil/a lístek do divadla?
• Jak se oblečeme do divadla?

4. Podpora aktivní slovní zásoby v běžných situacích

Rozvoj nemusí probíhat jen cíleně – naopak nejpřirozenější je v každodenních situacích:

• Při oblékání (pojmenování částí oděvu).
• Při vaření (pojmenování surovin, činností).
• Na procházce (popis prostředí, co vidíme x slyšíme…).
• Při nákupu (kategorie potravin).

Dítě si osvojuje slova v kontextu, což podporuje jejich aktivní používání.

5. Spolupráce s rodiči (ze strany mateřské školy)

Pro efektivní rozvoj je zásadní spolupráce mezi mateřskou školou a rodinou:

• Informovat rodiče o významu komunikace.
• Doporučit vhodné knihy a hry.
• Motivovat k pravidelnému čtení.

6. Diagnostika a podpora při obtížích

Pokud dítě:

• tvoří velmi krátké věty,
• má výrazně omezenou slovní zásobu,
• obtížně vypráví.

V tu chvíli je vhodné doporučit logopedické vyšetření u klinického logopeda.

Včasná intervence výrazně zvyšuje úspěšnost nápravy.

SHRNUTÍ

Liší se od pasivní slovní zásoby.
Pasivní slovní zásoba zahrnuje slova, kterým rozumíme, ale běžně je nepoužíváme.

Je vždy menší než pasivní.
Většina lidí rozumí mnohem více slovům, než kolik jich aktivně používá.

Roste s používáním.
Čím častěji slovo aktivně použijeme (v rozhovoru, textu), tím pevněji se uloží do paměti.

Souvisí se sebevědomím v komunikaci.
Bohatá aktivní slovní zásoba usnadňuje vyjadřování myšlenek a zvyšuje jistotu při mluvení.

Mění se podle prostředí.
Jinou aktivní slovní zásobu používáme ve škole, jinou doma a jinou například v práci.

Rozvíjí se čtením i mluvením.
Samotné čtení rozšiřuje hlavně pasivní zásobu — k převedení do aktivní je nutné slova používat.

U cizích jazyků je rozdíl výraznější.
V cizím jazyce bývá pasivní zásoba často výrazně větší než aktivní.

Lze ji cíleně trénovat.
Například vyprávěním příběhů, diskusí, psaním deníku nebo tvorbou vlastních vět s novými slovy.

SHRNUTÍ AKTIVNÍ SLOVNÍ ZÁSOBY DLE VĚKU

3 roky

• přibližně 800–1 000 aktivně používaných slov,
• tvoří jednoduché věty (3–4 slova),
• používá podstatná jména a slovesa,
• začíná používat zájmena (já, ty).

4 roky

• asi 1 500–2 000 slov,
• mluví v delších větách (4–6 slov),
• používá minulý čas,
• klade hodně otázek („proč?“).

5 let

• kolem 2 000–2 500 slov,
• věty jsou složitější, objevují se souvětí,
• správně používá většinu gramatických tvarů,
• dokáže vyprávět jednoduchý příběh.

6 let (před nástupem do školy)

• přibližně 3 000 a více slov,
• vyjadřuje se plynule a srozumitelně,
• používá rozmanitější slovní druhy (přídavná jména, spojky),
• zvládá souvislé vyprávění.

Uvedené počty jsou orientační – vývoj řeči je individuální.

ZÁVĚR

Rozvoj aktivní slovní zásoby v předškolním období je zásadním předpokladem úspěšného nástupu do školy a budoucí čtenářské gramotnosti.

Klíčem je přirozená, bohatá a podnětná komunikace, pravidelné čtení a cílené jazykové hry. Největší význam má každodenní kontakt dítěte s dospělým, který je mu kvalitním řečovým vzorem a aktivně ho zapojuje do komunikace.

Šárka Smitková

POUŽITÁ LITERATURA

POUŽITÁ LITERATURA

DVOŘÁK, J. Logopedický slovník. Žďár nad Sázavou: Logopedické centrum, 1998.

KLENKOVÁ, J. Logopedie. Praha: Grada, 2006. ISBN 80–247–1110–9.

PRAKTICKÉ NÁMĚTY – z praxe autorky

ČLÁNEK (TEORETICKÉ ANI PRAKTICKÉ NÁMĚTY)  NENAHRAZUJE PÉČI KLINICKÉHO LOGOPEDA!

Dovolte mi Vás pozvat na online kavárny Eduall

Zaujalo vás toto téma?
Na podobná témata nabízíme na Eduall.cz i online kurzy a webináře, kde jdeme více do hloubky a přidáváme praktické příklady, nebo se přidejte do Eduallklub, kde získáte přístup k neustále rostoucí knihovně stovek webinářů, včetně přístupu ke všem živě vysílaným webinářům.

Přidejte se do FB skupinu, vytvořené speciálně pro vás

Eduall poradna pro pedagogické pracovníky a rodiče

Nebo nás můžete sledovat na Linkedln

Eduallcz