Aj, hned v úvodu se vrhnout na takové až téma 🙂 Pedagogický děs. Mně osobně se líbí spíše ten název furor. Sám o sobě totiž nahání hrůzu, věstí něco nedobrého, když prostě „furorujeme.“
Co to ale ve své podstatě znamená?
Furor paedagogicus není ani tak děs z toho, že jsme co by pedagogové podobně jako v antickém světě pořád spíše otroci, než průvodci, ale onen furor vychází ze strachu, z obav z toho, že prostě musíme někoho vychovávat a vzdělávat. Musíme předávat vědomosti, dovednosti, hodnoty – ale kde je pořád brát? Je to věčné pnutí, věčný požadavek, věčný úkol, věčný nárok – být neustále tím, kdo předává to dobro ze sebe samotného těm druhým, kteří o to v mnohém případě ani nestojí a kolikrát se vlastně diví, proč to děláme.
Stát, připomínám sám/a a osamocen/a, jen se svým tématem, před třídou plnou dětí či studentů či už dospělých lidí je prostě jedním slovem furor, děs, který však každý učitel – pedagog (otrok? ne, raději průvodce) musí v sobě překonat.
Především tím, že onen furor není ani tak podnícen tím, že musíme vychovávat a vzdělávat ty druhé, ale že to je především práce na sobě samém.
A v tom spočívá to největší pedagogovo dilema. Pokud chci provázet druhé, musím vychovávat a vzdělávat především sebe sama.
No nemyslíte si to vy všichni, kdo čtete tento blog nebo koukáte na eduall webináře?
Tak tedy zvládněme svůj furor, protože i s ním je na světě krásně.

doc. PaedDr. Miriam Prokešová, Ph.D.
Zaujalo vás toto téma?
Na podobná témata nabízíme na Eduall.cz i online kurzy a webináře, kde jdeme více do hloubky a přidáváme praktické příklady, nebo se přidejte do Eduallklub, kde získáte přístup k neustále rostoucí knihovně stovek webinářů, včetně přístupu ke všem živě vysílaným webinářům.
Přidejte se do FB skupinu, vytvořené speciálně pro vás
Eduall poradna pro pedagogické pracovníky a rodiče
Nebo nás můžete sledovat na Linkedln