
Jazyk je základním prostředkem komunikace mezi lidmi. Prostřednictvím řeči vyjadřujeme své myšlenky, pocity i potřeby a zároveň porozumíváme sdělením ostatních. Vývoj řeči u dětí probíhá postupně a zahrnuje několik jazykových rovin (konkrétně čtyři jazykové roviny – postupně si v článcích rozebereme), které se vzájemně ovlivňují. Jednou z nich je lexikálně sémantická jazyková rovina, která se zaměřuje na slovní zásobu a význam slov.
Lexikálně sémantická rovina hraje velmi důležitou roli ve vývoji komunikačních schopností dítěte. Díky ní si dítě osvojuje nová slova, učí se jejich významu a postupně je začleňuje do své aktivní i pasivní slovní zásoby. Rozvoj této roviny je zásadní nejen pro běžnou komunikaci, ale také pro pozdější školní úspěšnost, například při čtení, psaní a porozumění textu.
V předškolním a mladším školním věku dochází k velmi rychlému rozšiřování slovní zásoby. Dítě se seznamuje s novými pojmy, učí se vytvářet vztahy mezi slovy a postupně si osvojuje také abstraktnější významy. V tomto období mohou rodiče i pedagogové významně přispět k rozvoji jazykových schopností dítěte.
Cílem tohoto článku je představit základní teoretické poznatky o lexikálně sémantické jazykové rovině a zároveň nabídnout praktické postupy, které mohou pedagogové i rodiče využít při rozvoji slovní zásoby a porozumění významu slov u dětí.

Lexikálně sémantická jazyková rovina se zabývá slovní zásobou a významem slov. Pojem „lexikální“ souvisí se slovy jako základními jednotkami jazyka, zatímco pojem „sémantický“ se vztahuje k jejich významu. Tato jazyková rovina tedy zahrnuje nejen samotná slova, ale také jejich významové vztahy a způsob, jakým je člověk používá při komunikaci.
Součástí lexikálně sémantické roviny je například schopnost pojmenovávat předměty, osoby, činnosti a vlastnosti. Patří sem také porozumění významu slov, schopnost rozlišovat podobné pojmy nebo vytvářet vztahy mezi slovy, například nadřazenost a podřazenost pojmů.
Rozvoj této roviny je úzce propojen s kognitivním vývojem dítěte. Jak dítě poznává svět kolem sebe, rozšiřuje se jeho slovní zásoba a prohlubuje se porozumění významu jednotlivých slov.
Slovní zásobu lze rozdělit na aktivní a pasivní. Aktivní slovní zásoba zahrnuje slova, která dítě běžně používá při mluvení. Pasivní slovní zásoba je naopak tvořena slovy, kterým dítě rozumí, ale samo je ještě aktivně nepoužívá.
U většiny dětí je pasivní slovní zásoba výrazně větší než aktivní. Dítě může například rozumět mnoha slovům při poslechu pohádky nebo při rozhovoru s dospělým, ale při vlastní komunikaci používá menší počet slov.
Postupem času se však část pasivní slovní zásoby přesouvá do aktivní (do aktivního slovníku dítěte). K tomu dochází zejména tehdy, když dítě nová slova často slyší a má příležitost je používat v různých situacích. (Více informací k pasivní a aktivní slovní zásobě viz předchozí články v kategorii „Rozvoj řeči.)
Vývoj slovní zásoby začíná již v raném dětství. V prvním roce života dítě reaguje na zvuky a postupně začíná napodobovat jednoduché slabiky. Kolem jednoho roku se objevují první smysluplná slova (nejčastěji máma, bába).
Ve druhém roce života se slovní zásoba rychle rozšiřuje. Dítě začíná pojmenovávat předměty, osoby i jednoduché činnosti. Postupně také začíná spojovat slova do krátkých vět („Pes haf.“, „Kočka tam“., „Kráva bůůů.“).
V předškolním věku dochází k výraznému rozvoji slovní zásoby. Dítě se učí nová slova každý den a začíná chápat také složitější významové vztahy mezi slovy. Postupně si osvojuje přídavná jména, předložky nebo spojky.
V mladším školním věku se slovní zásoba dále rozšiřuje a dítě se seznamuje s abstraktnějšími pojmy. Rozvoj lexikálně sémantické roviny je v tomto období úzce spojen s učením ve škole, zejména při čtení a práci s textem.
Dobře rozvinutá slovní zásoba je důležitým předpokladem pro úspěšné vzdělávání. Dítě, které rozumí většímu množství slov, snadněji chápe pokyny učitele, rozumí textům a dokáže přesněji vyjadřovat své myšlenky.
Naopak omezená slovní zásoba může vést k obtížím při porozumění učivu nebo při vyjadřování vlastních myšlenek. Proto je důležité rozvíjet lexikálně sémantickou jazykovou rovinu již v předškolním věku. (Např. při čtení textu nebude dítě rozumět slovu glóbus – bude pro něho obtížné text reprodukovat.)
Pedagogové i rodiče mohou prostřednictvím různých aktivit podporovat rozvoj slovní zásoby a pomáhat dětem lépe porozumět významu slov.
Hra je pro děti přirozeným způsobem učení. Prostřednictvím her si děti osvojují nová slova a zároveň se učí jejich správnému používání.
Jednou z možností je například hra na pojmenovávání předmětů. Pedagog může dětem ukazovat různé obrázky nebo skutečné předměty a děti je pojmenovávají. Tím se rozvíjí jejich aktivní slovní zásoba.
Další možností je třídění předmětů podle kategorií. Děti mohou například rozdělovat obrázky na skupiny jako „zvířata“, „ovoce“, „dopravní prostředky“ nebo „oblečení“. Při této aktivitě se děti učí chápat vztahy mezi jednotlivými pojmy.
Velmi účinným prostředkem pro rozvoj lexikálně sémantické roviny je práce s obrázky. Děti mohou popisovat, co na obrázku vidí, pojmenovávat jednotlivé předměty nebo vytvářet vlastní příběhy.
Pedagog může také využívat obrázkové knihy nebo komiksové příběhy (dle věku dětí). Děti při nich nejen rozšiřují svou slovní zásobu, ale také se učí vyjadřovat souvislé myšlenky.
Další možností je vyprávění příběhů. Děti mohou například vyprávět, co zažily o víkendu, co dělaly ráno před školkou/školou, co budou dělat po školce/škole nebo co se stalo během dne ve školce či ve škole. Tyto aktivity podporují nejen slovní zásobu, ale také schopnost souvislého vyjadřování.
Pro rozvoj lexikálně sémantické roviny jsou vhodné také různé slovní hry. Děti mohou například hledat slova, která mají podobný význam (synonyma), nebo naopak slova s opačným významem (antonyma).
Další možností je doplňování slov do vět. Pedagog může začít větu a děti ji dokončují podle vlastních představ. Například: „V lese jsem potkal…“, „Na zahradě roste…“, „Ve školce dělám rád/a…“ nebo „Nejvíce se kamarádím s …. protože…“.
Tyto aktivity podporují kreativitu dětí a zároveň rozšiřují jejich slovní zásobu.
Kromě samotného osvojování nových slov je důležité také porozumění jejich významu. Pedagog může dětem vysvětlovat význam nových slov pomocí příkladů nebo situací z běžného života.
Například při čtení pohádky může učitel vysvětlit neznámá slova a společně s dětmi diskutovat o jejich významu. Děti si tak lépe zapamatují nové pojmy a naučí se je správně používat.
Např. „laminovačka“: ukázat reálně, ukázat na obrázku, vyzkoušet….
Důležité je také opakování. Pokud dítě slyší nové slovo v různých situacích, snáze si ho zapamatuje a postupně ho začne používat.
Rozvoj lexikálně sémantické jazykové roviny by neměl probíhat pouze ve škole nebo ve školce. Velmi důležitá je také spolupráce s rodiči.
Rodiče mohou podporovat rozvoj slovní zásoby například čtením knih, rozhovory s dítětem nebo společnými aktivitami (hra „Slovní fotbal“, popis toho co vidíme na procházce, popis aktivity doma např. pečení bábovky,…). Důležité je, aby dítě mělo dostatek příležitostí k tomu, aby mohlo mluvit a vyjadřovat své myšlenky (Dát dítěti prostor!).
Pedagog může rodičům doporučit různé hry a aktivity, které mohou s dětmi provádět doma. Společná spolupráce tak může výrazně přispět k rozvoji jazykových schopností dítěte.
Lexikálně sémantická jazyková rovina představuje důležitou součást vývoje řeči a komunikačních schopností dítěte. Zahrnuje především rozvoj slovní zásoby a porozumění významu slov, které jsou nezbytné pro každodenní komunikaci i pro úspěšné vzdělávání.
V předškolním a mladším školním věku dochází k velmi rychlému rozšiřování slovní zásoby. Děti se seznamují s novými pojmy, učí se jejich významu a postupně je začleňují do své aktivní řeči.
Pedagogové i rodiče mohou tento proces výrazně podpořit prostřednictvím různých aktivit, jako jsou hry se slovy, práce s obrázky, vyprávění příběhů nebo společné čtení knih. Tyto činnosti pomáhají dětem nejen rozšiřovat slovní zásobu, ale také rozvíjet schopnost porozumět významu slov a správně je používat v komunikaci.
Důležitá je také spolupráce mezi školou a rodinou. Pokud dítě vyrůstá v prostředí, které podporuje komunikaci a jazykový rozvoj, má větší šanci na úspěšný rozvoj svých řečových schopností.
Rozvoj lexikálně sémantické jazykové roviny tak představuje důležitý krok na cestě k efektivní komunikaci a celkovému rozvoji osobnosti dítěte.
POUŽITÁ LITERATURA
DVOŘÁK, J. Logopedický slovník. Žďár nad Sázavou: Logopedické centrum, 1998.
KLENKOVÁ, J. Logopedie. Praha: Grada, 2006. ISBN 80–247–1110–9.
PRAKTICKÉ NÁMĚTY – z praxe autorky
ČLÁNEK (TEORETICKÉ ANI PRAKTICKÉ NÁMĚTY) NENAHRAZUJE PÉČI KLINICKÉHO LOGOPEDA!
Zaujalo vás toto téma?
Na podobná témata nabízíme na Eduall.cz i online kurzy a webináře, kde jdeme více do hloubky a přidáváme praktické příklady, nebo se přidejte do Eduallklub, kde získáte přístup k neustále rostoucí knihovně stovek webinářů, včetně přístupu ke všem živě vysílaným webinářům.
Přidejte se do FB skupinu, vytvořené speciálně pro vás
Eduall poradna pro pedagogické pracovníky a rodiče
Nebo nás můžete sledovat na Linkedln