Každý rok si 21. března připomínáme Světový den Downova syndromu. Datum nebylo zvoleno náhodně, symbolizuje trisomii 21. chromozomu (3/21), která je příčinou tohoto geneticky odlišného vývoje. Tento den byl oficiálně vyhlášen Organizací spojených národů v roce 2011 a jeho cílem je zvýšit povědomí o lidech s Downovým syndromem, podpořit jejich práva a zdůraznit hodnotu jejich začlenění do společnosti. Jak se vzdělává dítě s Downovým syndromem? Mnoho...
Pasivní slovní zásoba představuje soubor slov, kterým dítě rozumí, i když je samo aktivně nepoužívá. V logopedické praxi je rozvoj pasivní slovní zásoby jedním ze základních pilířů jazykové intervence, protože porozumění předchází produkci (aktivní slovní zásobě). Dítě nejprve slova slyší, chápe jejich význam v různých kontextech a teprve následně je začíná spontánně používat. Pokud je pasivní slovní zásoba omezená,...
Speciální pedagog při své práci vychází nejen z poznatků načerpaných univerzitním studiem, ale i z dalších doplňujících kurzů či výcviků. I přes nutnou rozsáhlou vědomostní základnu je nutné, aby disponoval různými pomůckami při práci s dětmi. Pomůcky představují nedílnou součást práce školního speciálního pedagoga. Vhodně zvolené pomůcky podporují motivaci dítěte, pomáhají udržet pozornost, umožňují individualizaci práce, a především zajišťují názornost a smysluplné...
Koktavost, odborně balbuties, je porucha plynulosti řeči. Projevuje se opakováním hlásek, slabik či slov, jejich prodlužováním, bloky v řeči a často také zvýšeným svalovým napětím, doprovodnými pohyby nebo výrazným úsilím při mluvení. Jak uvádí Petra Bendová v publikaci Dítě s narušenou komunikační schopností ve škole, nejde pouze o problém mechanické realizace řeči, ale o komplexní obtíž, která má výrazný psychický, sociální i vzdělávací rozměr....
Spolupráce mezi mateřskou/základní školou a školskými poradenskými zařízeními je dnes pevně zakotvenou a neoddělitelnou součástí vzdělávacího systému. V každodenní pedagogické praxi však často naráží na své limity a bývá zdrojem frustrace, pocitu bezmoci či zklamání. Zejména ve chvíli, kdy se doporučení poradny může pedagogům jevit jako obtížně realizovatelná v reálném chodu třídy. Tento rozpor přitom nevzniká náhodou ani vinou jedné či druhé...
Písemný projev dítěte je pro učitele i rodiče jedním z prvních signálů, že něco není v pořádku. Neúhledné písmo, „rozjeté řádky“, nápadné chyby nebo pomalé tempo mohou vyvolávat otázku: jde o specifickou poruchu učení, nebo jen o nedostatek nácviku a motivace? Správná odpověď však není vždy jednoduchá. Speciální pedagog se při analýze psaného projevu dívá za samotné písmo – zkoumá proces psaní, grafomotorické...
Rok 2026 přináší do českého školství významné změny, které se přímo dotýkají také role asistenta pedagoga. Novela školského zákona, jež vstoupila v platnost 1. ledna 2026, reaguje na dlouhodobé potřeby školní praxe, zkušenosti s inkluzivním vzděláváním i požadavky škol na stabilnější a systémovější podporu žáků. Pro asistenty pedagoga znamená tato změna nejen posílení jejich postavení, ale také jasnější vymezení role a očekávání do budoucna. Asistent...
Diagnostika dítěte v mateřské škole je přirozenou součástí pedagogické práce. Nový Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV) klade důraz na individualizaci vzdělávání, sledování pokroku dítěte a plánování pedagogické podpory na základě jeho potřeb. Význam portfolia spočívá především v tom, že umožňuje systematicky, dlouhodobě a přehledně sledovat vývoj dítěte v jeho přirozeném vzdělávacím prostředí. Na rozdíl od jednorázových diagnostických záznamů zachycuje portfolio proces učení,...
Různými náročnými situacemi u dětí s PAS jsem se již zabývala v několika svých předchozích článcích. Zmiňovala jsem se o formách náročného chování, jak je vnímám já sama dle svých praktických zkušeností. Věnovala jsem se možným příčinám i příkladům řešení, které jsem si mohla za svou mnohaletou praxi ověřit. Zdůrazňovala jsem význam motivace. Čím více praktických zkušeností získávám, tím více využívám...
Rodiny, které vychovávají dítě se zdravotním či vývojovým znevýhodněním, čelí mnoha výzvám – emocionálním, praktickým i ekonomickým. V českém prostředí však existuje poměrně široká síť podpůrných služeb, jejichž cílem je pomoci těmto rodinám zvládat náročné životní situace, posilovat jejich kompetence a umožnit dítěti rozvíjet jeho potenciál v co nejpřirozenějším prostředí. Tento systém tvoří navazující a provázané služby – od prvotní podpory v nemocnici,...
