Dítě s PAS v základní škole

Příprava na vyučovací hodinu

      Pokud je součástí kolektivu třídy běžné základní školy dítě s poruchou autistického spektra, je potřeba přistupovat k přípravě na vyučovací hodinu s přihlédnutím ke specifickým potřebám daného dítěte s PAS. Z konkrétních potřeb vychází konkrétní specifika při přípravě vyučovací hodiny. Nesmíme však opomenout i individuální potřeby ostatních dětí ve třídě. V tomto případě je kladen velký důraz na dovednosti učitele v rovnoměrném rozložení pozornosti a péče v celém kolektivu třídy. Učitel v těchto situacích zúročí i své organizační a improvizační schopnosti. Výraznou roli zde hraje intenzivní práce s celým kolektivem třídy a podporování přátelského a respektujícího klimatu ve třídě, kdy jsou děti vedeny a podporovány k respektování individuálních odlišností.

FÁZE PŘÍPRAVY VYUČOVACÍ HODINY:

• Zodpovězení nápomocných otázek (pro přehlednost rozepisuji konkrétněji níže) – Získané informace dopomohou učiteli ujasnit, které aktivity volit, jak je přizpůsobit provedením i časově, které naopak vynechat nebo kdy a jakým způsobem dítě s PAS zařadit do aktivit s kolektivem.
• Cíl a náplň hodiny – Abychom byli my-pedagogové pro dítě s PAS předvídatelní a abychom vedli hodinu dostatečně „čitelně“, musíme mít jasnou představu, co a s jakým cílem chceme dětem předat.
• Stanovení konkrétních úkolů vyplývajících z náplně hodiny – Při plánování konkrétních úkolů výrazně čerpáme ze zodpovězených nápomocných otázek.
• U dětí s PAS se osvědčuje:
  •  Střídání činností-úkolů jednodušších s náročnějšími, úkolů plněných individuálně a v kolektivu.
  • Stanovení max. 3-4 úkolů za vyučovací hodinu (dle náročnosti a potřeby soustředění).
  • Úkoly vyžadující delší časový úsek a náročnější na pozornost jsou většinou vhodnější jako první aktivity, kdy ještě dítě není tak unavené a je pozornější.
  • Mezi úkoly v kolektivu řadíme ty, které jsou pro dítě s PAS snadné na pochopení a má v nich možnost zažít úspěch, jde nám o podporu socializace dítěte s PAS, je vhodné takovou aktivitu zařadit každou hodinu.
  • Každou činnost, kterou po dítěti vyžadujeme, může vnímat jako úkol, proto i úvodní vyprávění nebo přivítání v kruhu je důležité mít označené jako úkol (I když my to tak vnímat nemusíme).
  • Se vším dítě slovně dopředu seznámíme a zároveň máme i vizuálně podpořeno např. čísly úkolů na lavici, které po splnění můžeme otáčet nebo oddělávat.
• Příprava pomůcek, pracovních listů – Zde je zásadní znalost úrovně konkrétních dovedností dítěte s PAS. Snažíme se dodržovat práci zleva doprava a shora dolů. Dítě může plnit úkoly slovně, doplňováním, vybarvováním, dolepováním částí úkolu, přiřazováním nebo tříděním kartiček, prostřednictvím psaní na PC nebo na interaktivní tabuli. Zpracováváme úkol co nejjednodušeji, aby bylo zadání co nejsrozumitelnější. Některé děti plní úkoly v běžně používaných pracovních sešitech a učebnicích. Jiné je potřebují např. zvětšit a mít na stránce jen jedno cvičení. Někdy musíme úkol úplně přepracovat do jiné, pro konkrétní dítě, srozumitelnější podoby.  
• Obeznámení asistenta pedagoga před vyučovací hodinou, možné a vhodné spolupracovat již při vlastní přípravě hodiny, podílet se na výrobě pomůcek, pracovních listů – Je důležité vědět, jak si plnění úkolu učitel představuje, zda bude dítě úkol plnit samostatně, s asistentem nebo ve skupině i jak budou úkoly následovat za sebou. Oba mají prostor se k plnění úkolů vyjádřit a dle svých zkušeností a momentálního rozpoložení dítěte s PAS je poupravit.
• Obeznámení dítěte s PAS vhodným způsobem komunikace za využití strukturalizace a vizualizace s náplní a s průběhem vyučovací hodiny – Když dítě přijde do školy, obeznámíme ho s denním rozvrhem (vizualizovaným a strukturovaným). Před začátkem každé hodiny dítě informujeme, která hodina následuje a ukážeme, kolik úkolů má plnit (vhodné podpořit i strukturovaným a vizualizovaným znázorněním např. čísly na lavici). Některé děti potřebují vědět i vlastní náplň úkolů dopředu, jiné informujeme přímo před začátkem plnění úkolu. Někdy by přílišné informování mohlo dítě přesytit nebo zneklidnit. Potřeby dítěte s PAS se mohou v průběhu času různě proměňovat a tak je potřeba na tyto proměny reagovat.

Nápomocné otázky při přípravě vyučovací hodiny:

• Jaké jsou záchytné body (rituály, oblíbené činnosti..) v konkrétní hodině pro dítě s PAS?
  • Může jít o rituál, který dítěti s PAS pomůže přirozeněji „vplout“ do výuky např. dítě zahajuje vyučovací hodinu zazvoněním na zvoneček, bubnováním na bubínek, oblíbenou písničkou, plácnutím si s asistentem apod. Rituál může následovat i pro ukončení činností nebo vyučovací hodiny. Ve výuce může být podpůrné i využití zálib a oblíbených činností např. hra na hudební nástroje-vyťukáváme slabiky dřívky, ježdění autíčkem-objíždíme tvary písmen…
• Jaký předmět v dané hodině vyučujeme?
  • V předmětech jako je český jazyk, matematika, prvouka je většinou daná určitá struktura pracovními sešity, pracovními listy apod. Ve výchovných předmětech bývá průběh hodiny volnější a tak bývají tyto hodiny pro děti s PAS hůře uchopitelné. Opět ale záleží, jaký vztah např. k pohybu v tělocviku dítě má. Zda rádo tvoří, kreslí, poslouchá hudbu apod. I v těchto předmětech má význam využití strukturalizace a vizualizace a seznámení dítěte např. ve VV s postupem výroby vánočního přáníčka (1. překládáme papír, 2. lepíme vločky, 3. píšeme přání).
• Pracujeme s celým kolektivem nebo jde o dělené hodiny?
  • V menším kolektivu lze zařadit i časově náročnější aktivitu. Jakmile jde o aktivitu s čekáním, kdy děti přichází na řadu postupně, zařazujeme dítě s PAS v pořadí tak, aby pro něj bylo čekání zvládnutelné. Pokud potřebujeme mít v hodině delší aktivitu, dítěti s PAS určíme dobu, po kterou se aktivity bude účastnit (po zazvonění budíku, číst 5 slov a hotovo..).
• Jak zvládá dítě s PAS pracovat v kolektivu?
  • Dítě s PAS přicházející již s diagnózou z předškolního zařízení bude pravděpodobně zvyklé na práci v kolektivu (čekání, střídání se..). I přesto volíme zpočátku aktivity v kolektivu krátké a snadné na zvládnutí, aby dítě zažívalo často úspěch a pomalu si zvyšovalo zátěž.
• Jak potřebuje dítě s PAS pracovat individuálně?
  • Zde si všímáme, zda se dítě dokáže soustředit mezi ostatními dětmi v lavici nebo mu více vyhovuje samostatné místo ve třídě. Někdy je vhodné mít vyhrazené i místo úplně mimo třídu (na chodbě, v družině, v jiné tiché místnosti..) pro tento účel (velký hluk ve třídě, dítě je již unavené, hůř se soustředí..).
• Jde o ranní či pozdější vyučovací hodiny?
  • Často předpokládáme a většinou se nám to osvědčuje, že v ranních hodinách po odpočinku se děti lépe soustředí. A s pozdějšími hodinami se pozornost snižuje a únava zvyšuje. Setkala jsem se však také s dětmi, které potřebovaly pomalý a delší „rozjezd“ a náročnější úkoly jim vyhovovaly třeba až od 2. vyučovací hodiny a později.
• Jaké aktivity zvolím k individuální práci, práci ve dvojici či ve skupině?
  • Na individuální práci volíme aktivity, které vyžadují větší soustředění a může při nich dopomoci asistent (nové učivo, nácvik nové dovednosti..) nebo aktivity, které chceme, aby si dítě procvičilo individuálně a intenzivněji. Při individuálních úkolech lze trénovat i samostatné plnění úkolu bez asistenta nebo jen s jeho dohledem. Zde je více kladen důraz na učivo a jeho osvojení. Při práci ve dvojici a ve skupině využíváme již známé učivo a zaměřujeme se na spolupráci, komunikaci a vztahy.
• Jakou má dítě s PAS úroveň psaní, čtení, komunikace?
  • Dítě s PAS mívá nezřídka oslabenou oblast grafomotorických schopností, což ovlivňuje osvojování psaní a důsledkem může být určitá nechuť psát. Nácvik psaní pak probíhá pomaleji nebo s výraznými obtížemi. Mnohdy se doporučuje a osvědčuje trénovat psaní velkými tiskacími písmeny a někdy je vhodné i u nich zůstat. Jako doplnění a zpestření nebo i alternativu lze zvolit psaní na PC (zpočátku písmen a slov). S tím souvisí také výuka čtení, rozvoj slovní zásoby a úroveň komunikace. U dětí s PAS se objevují dlouho agramatismy, mluvení o sobě ve 3. osobě nebo v jiném rodě i např. ulpívání na různých oblíbených tématech. Co vše dané dítě ovlivňuje a jaký to má vliv na plnění úkolů je důležité při přípravě na výuku zohledňovat.
• Jaké pomůcky budu potřebovat a jak je využít a případně upravit pro dítě s PAS?
  • Vzhledem ke specifickým potřebám každého dítěte s PAS volíme individuálně vhodné pomůcky při výuce. Mohou k nim patřit: čtecí okénko, barevné čtecí fólie nebo ukazovátka, trojhranné násadky na tužky, speciálně upravená pera pro správný úchop, tablet se speciálními programy na rozvoj grafomotoriky, PC se zakrytou klávesnicí pro postupný nácvik psaní, „koberečkové“ tabulky s písmeny, číselné osy, stovkové a násobilkové tabulky, dřívka, korálky, speciálně upravená počitadla a také speciální programy na tabletu a další. Velmi pozitivní odezvu mívají na míru vyrobené pomůcky založené na zálibách dítěte s PAS.
• Jaké by mohly být stresující či rozrušující faktory pro dítě s PAS při plnění konkrétních úkolů?
  • Známá je hypersenzitivita u dětí s PAS. Ta pak narušuje soustředění a děti mohou být vyrušeny i zvukem, který my téměř nevnímáme a ony ho vnímají mnohokrát silněji. Obdobně je vyruší i světlo nebo jiný smyslový vjem, na který jsou výrazněji citlivé (teplo, vlhko…). I na to je třeba myslet a předcházet vyrušení dítěte nebo jeho smyslovému přetížení (např. při hluku ve třídě využití sluchátek). Existují však také děti s PAS s hyposenzitivitou.
• Jaké mám cíle jednotlivých úkolů a jak je případně upravím pro dítě s PAS?
  • V některých situacích je cíl úkolu stejný jako pro skupinu, v jiných je ho potřeba uzpůsobit individuálně možnostem dítěte s PAS.

Vlastní příprava na vyučovací hodinu – praktický příklad

(2. třída, 1. vyučovací hodina, matematika, chlapec s PAS – dětský autismus)

      Uvádím příklad přípravy na hodinu matematiky a nahlédnutí do hodiny prostřednictvím fotografií s laskavým svolením maminky chlapce. Pro tento článek chlapce uvádím pod jménem Honzík.

1. Zodpovězení otázek
   • záchytné body –Honzík zahajuje každou hodinu zvoněním na zvonkohru a s paní učitelkou pronáší – „Zazvonil zvonec, přestávky konec!“. Poté přechází pro bubínek a svolává děti na koberec, kde se společně pozdraví (říkankou s pohybem „Dobrý den, dobrý den, dneska máme hezký den, dobrý den, dobrý den, dneska si to užijme!“) a plní 1. úkol.
   • práce s celou třídou
   • vyučovací předmět je matematika
   • dítě s PAS pracuje v 1. aktivitě s kolektivem na koberci, 2. úkol s kolektivem ve své lavici i v prostoru, 3. úkol samostatně s asistentkou
   • volba aktivit – aktivity přechází od kolektivní spolupráce v kruhu, přes samostatnou aktivitu v kolektivu, k samostatnému úkolu s asistentkou
   • úroveň psaní a matematických dovedností – Honzík využívá při počítání prsty a číselné krokovátko (číselnou osu) na lavici, příklady zvládá zapisovat většinou samostatně do sešitu (využívá čtverečkovaný sešit, někdy linkovanou stránku nebo smazatelnou tabulku).
   • seznam pomůcek – tabulky a kartičky s příklady rozmístěné v prostoru, sešit a tužku, laminované kartičky s mincemi
   • cíl hodiny – procvičení počítání v oboru do 20
   • stresující faktory –Při všech 3 aktivitách hrozí větší hlučnost, proto si Honzík dle potřeby bere sluchátka na uši. Někdy vhodné nasadit již preventivně. V poslední době Honzíka rozrušuje i projíždění vlaku v blízkosti školy. Vždy potřebuje sdělit, odkud a kam vlak jede a někdy se vrátí do činnosti v poklidu, někdy začne u tématu vlaků ulpívat.
2. Konkrétní cíl a náplň hodiny – Procvičení číselné řady do 20 a sčítání a odčítání v oboru do 20 za pomoci 3 různorodých aktivit.
3. Stanovení konkrétních úkolů a jejich cílů
   • 1. úkol – V kolektivu na koberci, v kruhu oblíbená Honzíkova říkanka na procvičení rozeznávání čísel a orientace v číselné řadě „Šly tři opice“ – děti mají v kruhu dlaněmi propojené ruce a s říkankou se postupně v kruhu plácají po dlaních („Šly tři opice do porodnice. Do jakého patra šly? Pověz nám to třeba ty!“). Dítě, ke kterému došlo plácnutí, řekne číslo do 20 a s počítáním plácají děti dál. Tak se pokračuje stanovený počet kol – 5 kol. Honzík je dopředu obeznámen, kolik kol bude.
   • 2. úkol – „Běhací příklady“ – Po chodbě jsou rozmístěny očíslované tabulky 1-6 a na nich příklady. Děti mají v sešitě pod sebou čísla 1-6 a postupně hledají příklady, snaží si je po jednom zapamatovat, zapsat do sešitu a vypočítat. Paní asistentka dohlíží na chování Honzíka na chodbě při hledání příkladů a dopomáhá při zapisování a počítání. Úkol je splněn, když má zapsáno a vypočítáno všech 6 příkladů.
   • 3. úkol – „Přebíjená“ – Na zalaminovaných kartičkách jsou různé mince, děti si je postupně ve dvojici vytahují a porovnávají, kdo má větší-ten přebíjí a kartičky si bere. Honzík hraje s paní asistentkou. Hru ukončuje učitelka cinknutím na stolní zvonek.
4. Příprava pomůcek a pracovních listů –nadepsání příkladů na 6 mazacích tabulek, rozmístění po chodbě, tisk, stříhání a laminování kartiček s mincemi po 16 kusech do dvojice, stolní zvonek
5. Obeznámení asistenta pedagoga –Asistentka pedagoga se účastnila již přípravy pomůcek, byla obeznámena den předem.
6. Obeznámení dítěte – Honzík byl informován před zazvoněním, a ještě několikrát se ujišťoval, jaké úkoly a jak po sobě budou následovat.

      Jak konkrétní vyučovací hodina proběhne, můžeme ovlivnit pečlivou přípravou, ale je také stále mít na paměti, že existují faktory vstupující do vzdělávacího procesu, které jsou mimo naše možnosti ovlivnění. Je důležité s nimi počítat a přijímat je bez výčitek jako nové zkušenosti.

Mgr. Iveta Dubová

(učitelka 1. stupně, speciální pedagog)

Autorské fotografie, se souhlasem ZŠ Bohutín

Autorka článku pro Vás uspořádala společne s Eduall webinář na téma PAS, záznam můžete zakoupit zde:

Koupit produkt: „záznam webináře Předškolní příprava dítěte s PAS“

Na podobná témata nabízíme na Eduall.cz i online kurzy a webináře, kde jdeme více do hloubky a přidáváme praktické příklady, nebo se přidejte do Eduallklub, kde získáte přístup k neustále rostoucí knihovně stovek webinářů, včetně přístupu ke všem živě vysílaným webinářům.

Přidejte se do FB skupinu, vytvořené speciálně pro vás

Eduall poradna pro pedagogické pracovníky a rodiče

Nebo nás můžete sledovat na Linkedln

Eduallcz