„Jste akreditovaná společnost?“ 14 nejčastějších mýtů o vzdělávání pedagogů a šablonách OP JAK

S otázkami kolem akreditací se ve vzdělávání setkáváme opravdu často. Objevují se při objednávání webinářů, prezenčních školení i dalších vzdělávacích akcí pro pedagogy.

„Je vzdělávací společnost akreditovaná?“
„Má tento webinář akreditaci MŠMT?“
„Může škola školení uhradit ze šablon OP JAK, když není akreditované?“
„Musí být na osvědčení číslo akreditace?“

A vůbec se těmto otázkám nedivíme. Pravidla se totiž v posledních letech změnila a ve školách stále koluje řada informací, které dříve platily, ale dnes už aktuální nejsou.

Proto jsme dali dohromady 14 nejčastějších mýtů o akreditacích, vzdělávání pedagogů a čerpání ze šablon OP JAK.

A začneme tím nejdůležitějším:

1. Musí být vzdělávací společnost akreditovaná a musí mít její běžné kurzy, webináře a školení akreditaci MŠMT?

Ne. U běžných webinářů, seminářů a školení pro pedagogy už akreditace MŠMT není potřeba.

Od 1. září 2023 se změnil systém akreditací dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Běžné průběžné vzdělávání pedagogů se již neakredituje. Akreditace zůstaly u programů vedoucích k získání kvalifikace a u specializačních studií.

Pokud tedy škola vybírá například webinář o komunikaci s rodiči, umělé inteligenci ve výuce, práci s náročným chováním, wellbeingu nebo nových metodách výuky, žádné číslo akreditace u něj hledat nemusí.

2. Školení musí být akreditované MŠMT, aby se dalo čerpat ze šablon OP JAK

Ne, nemusí.

Tohle je asi jeden z nejčastějších mýtů.

V rámci Šablon OP JAK mohou pracovníci absolvovat akreditované i neakreditované kurzy a vzdělávací programy.

Mnohem důležitější než číslo akreditace je tedy něco jiného: aby vzdělávání odpovídalo podporovanému tématu a splňovalo podmínky konkrétní šablony.

Při výběru školení proto není potřeba řešit jen otázku:

„Má tento kurz akreditaci?“

Mnohem důležitější je:

„Splňuje toto vzdělávání podmínky šablony, ze které ho chce škola čerpat?“

3. Když kurz nemá akreditaci, nepatří do dalšího vzdělávání pedagogů

Ani to není pravda.

To, že se běžné průběžné vzdělávání od roku 2023 neakredituje, samozřejmě neznamená, že se pedagogové nemohou dále vzdělávat.

Školy mohou vybírat webináře, semináře, workshopy a další vzdělávání podle toho, co jejich pedagogové skutečně potřebují.

Může jít třeba o práci s třídním kolektivem, komunikaci s rodiči, nové metody výuky, umělou inteligenci, digitální kompetence, wellbeing, práci s dětmi s náročným chováním a mnoho dalších témat.

A kdy se tedy s akreditací stále setkáme?

MŠMT nadále akredituje programy vedoucí k získání kvalifikace a specializační studia.

Je proto potřeba rozlišovat mezi běžným průběžným vzděláváním a vzděláváním, kterým člověk získává určitou kvalifikaci nebo specializaci.

4. Na osvědčení musí být číslo akreditace MŠMT

Nemusí.

A vlastně je to docela jednoduché.

Pokud se daný typ vzdělávání už neakredituje, nemá ani číslo akreditace, které by bylo možné na osvědčení uvést.

Osvědčení z běžného neakreditovaného webináře nebo semináře tedy není žádné „méně hodnotné osvědčení“ jen proto, že na něm číslo akreditace nenajdeme.

Důležité je, aby z dokladu bylo jasné, kdo vzdělávání absolvoval, jaké vzdělávání absolvoval, pod jakou společností, kdy a v jakém rozsahu.

5. Ze šablon lze čerpat jen prezenční školení. Webinář ne

I webinář může být v pořádku.

Šablony umožňují také distanční vzdělávání. U online vzdělávání je ale důležité, aby probíhalo synchronně.

Jednoduše řečeno: účastník a lektor jsou online ve stejnou dobu a mohou spolu vzájemně komunikovat.

Živý webinář přes online platformu tedy ano. Samostatné přehrání záznamu webináře nebo předtočeného videa funguje jinak a nelze ho automaticky započítat stejným způsobem.

U online vzdělávání je zároveň potřeba umět doložit, že se účastník vzdělávání skutečně zúčastnil.

6. Škola si musí vybrat vzdělávání od „schválené“ vzdělávací společnosti

Nemusí.

Neexistuje univerzální seznam vzdělávacích firem, od kterých jediných mohou školy nakupovat běžné vzdělávání v rámci šablon OP JAK.

Vzdělávání může zajišťovat vzdělávací společnost, organizace nebo odborník, pokud daná vzdělávací aktivita odpovídá podmínkám konkrétní šablony.

Při výběru je proto mnohem důležitější sledovat obsah vzdělávání, jeho rozsah, odbornost lektora a podmínky konkrétní výzvy než hledat u názvu vzdělavatele označení „akreditovaná instituce“.

7. Každý lektor musí být „akreditovaný lektor MŠMT“

Nemusí. A obecná osobní akreditace lektora MŠMT ani neexistuje.

Existují samozřejmě vzdělávací programy a profesní kvalifikace zaměřené na lektorskou činnost. To ale neznamená, že každý odborník, který vede běžný webinář nebo seminář pro pedagogy, musí mít speciální ministerské oprávnění.

Lektorem tak může být například zkušený pedagog, psycholog, speciální pedagog, odborník z praxe, akademický pracovník nebo člověk, který se konkrétnímu tématu dlouhodobě věnuje.

Při výběru lektora je mnohem důležitější dívat se na to, jaké má vzdělání a zkušenosti, zda tématu opravdu rozumí a co může účastníkům předat.

8. Když je to webinář pro pedagogy, musí mít akreditaci

Nemusí.

To, zda vzdělávání probíhá prezenčně nebo online, na tom nic nemění.

Od září 2023 se běžné průběžné vzdělávání pedagogických pracovníků neakredituje.

U běžného dvouhodinového webináře pro pedagogy proto není potřeba hledat číslo akreditace někde pod anotací.

9. Na faktuře musí být napsáno „OP JAK“, jinak ji škola nemůže použít

Takhle jednoduše to nefunguje.

Některé školy chtějí na faktuře uvést například číslo projektu nebo jeho název kvůli vlastní účetní a projektové evidenci. Pokud škola takový údaj potřebuje, je samozřejmě dobré domluvit se na jeho uvedení se vzdělavatelem.

Samotný nápis „OP JAK“ ale nerozhoduje o tom, jestli vzdělávání splňuje podmínky konkrétní šablony.

Podstatná je správná realizace a doložení aktivity podle pravidel výzvy.

10. Když dostanu osvědčení, mám jistotu, že školení můžu vykázat v šablonách

Bohužel ne.

Osvědčení dokládá absolvování vzdělávací akce. Samo o sobě ale nezaručuje, že dané vzdělávání splňuje všechny podmínky konkrétní šablony OP JAK.

Je potřeba zkontrolovat například:

• téma vzdělávání
• kdo se vzdělávání účastní
• časový rozsah
• formu vzdělávání
• další podmínky konkrétní výzvy

Proto je vždy lepší ověřit si využitelnost vzdělávání v rámci projektu ještě před jeho objednáním, ne až ve chvíli, kdy má pedagog osvědčení v ruce.

11. Když je vzdělávací společnost akreditovaná, jsou automaticky akreditované všechny její kurzy

Ne.

Tady se trochu vracíme do minulosti.

I v době, kdy se běžné programy DVPP akreditovaly, bylo potřeba rozlišovat mezi akreditací vzdělávací instituce a akreditací konkrétního vzdělávacího programu.

Ani tehdy tedy neplatilo:

„Firma je akreditovaná = všechno, co nabízí, je akreditované.“

Dnes už je navíc u běžných webinářů a seminářů tato otázka ve většině případů minulostí, protože běžné průběžné vzdělávání pedagogů se od září 2023 neakredituje.

12. Šablony fungují tak, že škola zaplatí kurz a OP JAK jí přesně tuto částku proplatí

Ne.

Šablony fungují na principu jednotkových nákladů.

Není proto dobré si je představovat jako klasický systém:

„Zaplatili jsme za kurz 4 000 Kč, pošleme fakturu a dostaneme zpátky 4 000 Kč.“

U šablon je důležité splnit a doložit požadovaný výstup konkrétní aktivity (tedy například rozsah, téma, datum školení; jméno, titul a datum narození účastníka….). Financování je tedy nastavené prostřednictvím předem stanovených jednotkových nákladů.

13. Jeden kurz musí mít minimálně 8 hodin

Nemusí. A tohle je důležité.

U šablony Vzdělávání pracovníků ve vzdělávání je výstupem pracovník, který absolvuje vzdělávání v rozsahu minimálně 8 vyučovacích hodin.

Těchto osm hodin ale nemusí tvořit jeden jediný kurz.

Pedagog tedy může absolvovat více kratších vzdělávacích aktivit a jejich časovou dotaci postupně poskládat (například 2+2+2+2; 4+4).

Není proto nutné hledat jeden osmihodinový vzdělávací kurz, ale je důležité, aby součet byl 8 hod.

14. Osm hodin musí být na jedno téma

Ani to není nutné.

Požadovaný rozsah vzdělávání lze za podmínek dané šablony skládat také z různých podporovaných témat.

Pedagog tak může absolvovat například několik kratších vzdělávacích aktivit zaměřených na oblasti, které opravdu potřebuje.

A právě to dává školám větší možnost vybírat vzdělávání smysluplně, ne podle toho, kde rychle najdou jeden osmihodinový kurz, ale podle skutečných potřeb svého týmu.

Co si z toho tedy odnést?

Při výběru běžného webináře, semináře nebo školení pro pedagogy už číslo akreditace MŠMT není to hlavní, co by měla škola hledat.

Mnohem důležitější jsou jiné otázky:

Je téma pro pedagogy užitečné?
Odpovídá tomu, co škola a její tým aktuálně potřebují?
Má lektor potřebné odborné znalosti a zkušenosti?
A pokud má být vzdělávání využito v rámci OP JAK, splňuje podmínky konkrétní šablony?

Právě poslední otázka je zásadní. Podmínky jednotlivých výzev se mohou lišit a v průběhu času také měnit. Proto je vždy potřeba vycházet z aktuálních pravidel konkrétní výzvy OP JAK, ve které škola svůj projekt realizuje.

Takže až příště při výběru vzdělávání narazíte na otázku „A je to akreditované?“, už budete vědět, že u běžného webináře nebo semináře dnes tato otázka není ta nejdůležitější.

Mnohem důležitější je, co si pedagog ze vzdělávání skutečně odnese a zda aktivita splňuje podmínky, ze kterých ji chce škola financovat.

Tereza Liska a Martin Prokeš, Vzdělávací společnost EDUALL

Informace v článku vycházejí z pravidel platných k datu jeho zveřejnění. Podmínky jednotlivých výzev OP JAK se mohou měnit, proto doporučujeme vždy ověřit aktuální znění pravidel konkrétní výzvy.

čerpáno: https://opjak.cz/

Přidejte se do FB skupinu, vytvořené speciálně pro vás

Eduall poradna pro pedagogické pracovníky a rodiče

Nebo nás můžete sledovat na Linkedln

Eduallcz