ROZVOJ PASIVNÍ SLOVNÍ ZÁSOBY U DĚTÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU

Pasivní slovní zásoba představuje soubor slov, kterým dítě rozumí, i když je samo aktivně nepoužívá. V logopedické praxi je rozvoj pasivní slovní zásoby jedním ze základních pilířů jazykové intervence, protože porozumění předchází produkci (aktivní slovní zásobě). Dítě nejprve slova slyší, chápe jejich význam v různých kontextech a teprve následně je začíná spontánně používat. Pokud je pasivní slovní zásoba omezená, bývá oslabený i celkový jazykový vývoj, porozumění instrukcím, školní připravenost i čtenářská gramotnost.

TEORETICKÁ VÝCHODISKA

1. Vztah mezi pasivní slovní zásobou a aktivní slovní zásobou

Vývoj řeči probíhá postupně. Slovní zásoba pasivní je vždy širší než aktivní (i u dospělých jedinců). U běžně se vyvíjejícího dítěte může být rozdíl i několikanásobný. Dítě například rozumí slovu „glóbus“, ale samo jej ještě nepoužije (dokáže ho ukázat na obrázku). Pokud je však porozumění narušeno, dítě si význam slova nevytvoří a nemá z čeho rozšiřovat aktivní slovník.

V logopedii se proto sleduje:

• rozsah porozumění běžným pojmům (např. Vezmi si hrneček.),
• schopnost rozlišovat významové nuance (např. rozdíl mezi „jsem unavený“ a „jsem vyčerpaný“.).
• porozumění víceslovným instrukcím (např. Obuj si boty a počkej u dveří.)
• chápání vztahů mezi pojmy (nadřazenost, podřazenost, opozita).

2. Faktory ovlivňující rozvoj pasivní slovní zásoby

Rozvoj ovlivňuje několik klíčových faktorů:

a) Jazykové prostředí

Množství a kvalita řečového podnětu je zásadní. Dítě potřebuje slyšet bohatou a přirozenou řeč. Správný řečový vzor je též velice důležitý.

b) Společná pozornost

Schopnost sdílet pozornost s dospělým (např. společné čtení knihy) podporuje hlubší porozumění slovům.

c) Kognitivní úroveň

Porozumění abstraktnějším pojmům vyžaduje odpovídající rozumové schopnosti.

d) Sluchové vnímání

Oslabená sluchová diferenciace (rozlišování) může negativně ovlivnit porozumění slovům.

e) Specifické poruchy

Děti s narušenou komunikační schopností mívají oslabenou pasivní slovní zásobu (není však podmínkou).

3. Principy rozvoje pasivní slovní zásoby

Při intervenci je vhodné respektovat několik zásad:

• Konkrétnost a názornost – slovo musí být spojeno s konkrétním předmětem, obrázkem nebo situací (kolo + obrázek kola).
• Opakování v různých kontextech – dítě potřebuje slovo slyšet opakovaně a v různých situacích. (např. Na stole je glóbus. Zde na obrázku je také glóbus.)
• Postup od konkrétního k abstraktnímu – nejprve předměty a činnosti, poté vlastnosti a vztahy.
• Multisenzoriální přístup – zapojení zraku, sluchu, hmatu a pohybu podporuje zapamatování.
• Aktivní zapojení dítěte – pouhé poslouchání nestačí, dítě by mělo reagovat (ukázat, vybrat, manipulovat).

PRAKTICKÁ CVIČENÍ PRO ROZVOJ PASIVNÍ SLOVNÍ ZÁSOBY

1. Ukazování na vyzvání

Základní metoda, jež je vhodná již pro batolata.

Postup:

Před dítě položíme několik předmětů nebo obrázků. Řekneme: „Ukaž mi auto.“

Postupně zvyšujeme obtížnost:

• „Ukaž mi červené auto.“
• „Ukaž mi auto na parkovišti.“
• „Ukaž mi největší auto.“
• „Ukaž mi auto před kamionem.“

Tím rozvíjíme nejen pasivní slovní zásobu, ale i kategorizační schopnosti.

2. Plnění instrukcí

Rozvoj porozumění větám a vztahům.

Jednoduché instrukce:

• „Dej auto do krabice.“
• „Posaď medvídka na židli.“
• „Dej panenku na první židličku.“
• „Dej kostku před stolek.“

Složitější instrukce:

• „Nejdřív vezmi modré auto a potom ho polož pod stůl.“
• „Dej malého plyšáka vedle velkého.“
• „Vedle modrého auta polož největší zelené auto.“

Cvičení rozvíjí porozumění předložkám, přídavným jménům i posloupnosti.

3. Třídění podle kategorií

Dítě dostane obrázky různých předmětů a třídí je podle zadání:

• „Najdi všechna zvířata.“
• „Najdi všechna zvířata, která můžeme vidět v ZOO.“
• „Vyber všechno, co patří do koupelny/ kuchyně/…“
• „Co sem nepatří?“
• „Najdi vše kulaté.“

Tato aktivita podporuje vytváření významových sítí, což je klíčové pro hlubší porozumění.

4. Hra na „Kdo je to?  Co je to?“

Popisujeme předmět bez jeho pojmenování:

• „Je to zvíře, má to čtyři nohy, štěká to.“
• „Je to kulaté, barva je červená, jíme to ke svačině…“

Dítě vybírá z obrázků správnou možnost.

Postupně lze zvyšovat abstrakci (např. povolání, emoce).

5. Práce s knihou

Společné čtení je jedním z velmi dobrých a účinných nástrojů.

Doporučený postup:

• Nejen číst, ale zastavovat se a vysvětlovat slova.
• Ptát se: „Kde je strom?“, „Kdo je smutný?“, „Kdo drží v ruce tašku?“
• Vysvětlovat neznámé pojmy jednoduchým jazykem.

Například místo pouhého přečtení věty „Chlapec spěchal.“ lze dodat: „Spěchal znamená, že šel rychle, protože nestíhal.“

6. Rozvoj porozumění vlastnostem

Děti často rozumí názvům předmětů, ale porozumění vlastnostem je na nižší úrovni.

Cvičení:

• Najdi něco tvrdého / měkkého.
• Ukaž něco těžkého.
• Co je větší – auto nebo lžíce?
• Najdi na obrázku kluka, který se usmívá.

Tím se rozšiřuje spektrum pojmů a zpřesňuje se porozumění.

7. Emoce a sociální situace

Porozumění emočním pojmům bývá náročné.

Používáme:

• obrázky obličejů,
• scénky s figurkami,
• krátké příběhy.

Například: „Jak se cítí holčička, když jí spadne zmrzlina?“, „Jak se cítí chlapeček, když spadne z kola a odře si koleno?“
Dítě vybírá z možností (smutná, veselá, naštvaná).

8. Hry zaměřené na rozdíly

Práce s protiklady rozvíjí významové vztahy:

• velký x malý,
• rychlý x pomalý,
• plný x prázdný,
• světlý x tmavý.

Můžeme využít reálné předměty nebo obrázky.

SPECIFIKA PRÁCE U DĚTÍ S NARUŠENOU KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTÍ

U dětí s narušenou komunikační schopností je třeba:

• pracovat pomalejším tempem,
• častěji opakovat,
• používat kratší věty,
• vyhýbat se nadměrnému množství nových slov najednou,
• ověřovat porozumění (Nestačí se zeptat „Rozuměl si?“ Ale např. „Popiš mi, co budeš dělat/ jak to budeš dělat.“).

Důležité je nepředpokládat, že dítě slovu rozumí jen proto, že jej slyšelo vícekrát.

Role rodiče v rozvoji pasivní slovní zásoby

Logopedická intervence je efektivní pouze tehdy, pokud je vedena odborníkem (klinickým logopedem) a podporována dle jeho doporučení v domácím prostředí.

Rodiče mohou:

• komentovat běžné činnosti („Teď krájím jablko.“),
• pojmenovávat situace a pocity („Cítím se smutný/á protože…“),
• rozšiřovat dětské výroky („Auto.“ – „Ano, jede rychlé červené auto.“),
• klást otevřené otázky („Co bys dělal kdyby…“).

Klíčová je přirozenost – nejde o zkoušení dítěte, ale o sdílenou komunikaci.

ZÁVĚR

Rozvoj pasivní slovní zásoby je základním předpokladem úspěšného jazykového vývoje. Porozumění slovům umožňuje dítěti orientovat se ve světě, chápat instrukce, učit se nové informace a později rozvíjet čtenářské dovednosti. V logopedii je proto práce na pasivní slovní zásobě systematická, cílená a dlouhodobá.

Efektivní intervence vychází z kombinace teoretického porozumění jazykovému vývoji a praktických, hravých aktivit, které dítě motivují. Klíčem je opakování, názornost, propojení s každodenní zkušeností a aktivní zapojení dítěte. Pokud je rozvoj podpořen i v rodinném prostředí, výsledky bývají výrazně lepší a stabilnější.

Pasivní slovní zásoba tak není pouze „seznamem slov“, ale dynamickým systémem významů, který tvoří základ pro celou jazykovou i školní úspěšnost dítěte.

SHRNUTÍ

Pasivní slovní zásoba = slova, kterým rozumíme, když je slyšíme nebo čteme, ale běžně je sami nepoužíváme.

Obvykle je mnohem větší než aktivní slovní zásoba (tu, kterou aktivně používáme při mluvení a psaní).

U dětí se pasivní slovní zásoba rozvíjí dříve než aktivní – dítě rozumí slovům, která ještě neumí říct.

Při učení cizího jazyka je pasivní slovní zásoba často 2–3× větší než aktivní.

Čtení výrazně rozšiřuje pasivní slovní zásobu – i když slovo nepoužíváme, uložíme si ho do paměti.

Poslech (podcasty, filmy, hudba) také buduje pasivní zásobu, i bez vědomého učení.

Slovo se může přesunout z pasivní do aktivní slovní zásoby opakováním a používáním.

Některá slova mohou zůstat dlouhodobě jen pasivní, pokud je aktivně nezačneme používat.

U dospělého člověka může pasivní slovní zásoba obsahovat desítky tisíc slov.

Pasivní slovní zásoba pomáhá porozumění textu, i když nejsme schopný se stejně přesně vyjádřit.

Šárka Smitková

POUŽITÁ LITERATURA

DVOŘÁK, J. Logopedický slovník. Žďár nad Sázavou: Logopedické centrum, 1998.

KLENKOVÁ, J. Logopedie. Praha: Grada, 2006. ISBN 80–247–1110–9.

PRAKTICKÉ NÁMĚTY – z praxe autorky

ČLÁNEK (TEORETICKÉ ANI PRAKTICKÉ NÁMĚTY) NENAHRAZUJE PÉČI KLINICKĚHO LOGOPEDA!

Dovolte mi Vás pozvat na online kavárny Eduall

Na podobná témata nabízíme na Eduall.cz i online kurzy a webináře, kde jdeme více do hloubky a přidáváme praktické příklady nebo se přidejte se do Eduallklub, kde získáte přístup ke kompletní knihově záznamů webinářů (přes 200 záznamů) a ke všem živým webinářům.

Nově jsme pro Vás vytvořili FB skupinu

Eduall poradna pro pedagogické pracovníky a rodiče

Nebo nás můžete sledovat na Linkedln

Eduallcz