Využití pohádek při klidových činnostech doma i ve třídě

Pohádky se mohou při prvním pohledu zdát jen jako jednoduchá dětská zábava, prostředek k rozptýlení, možná inspirace ke hře. Již celá desetiletí však probíhají výzkumy v mnoha vědních oborech, které jasně dokazují, že se za nimi skrývá mnohem víc. Dnes se společně podíváme na jejich relaxační funkci a na to, jak ji nejlépe ve třídě nebo i doma před spaním využít.

O přínosech pohádek by se dalo mluvit hodně dlouho, proto máme na toto téma i celé webináře. Řadí se mezi ně například vztah k jazyku, emoční rozvoj, sociální kompetence, ale i budování základní gramotnosti v mnoha stěžejních oblastech. My se ale zaměříme na odpočinek a wellbeing.

Pocit bezpečí

Nalaďte se teď chvilku na sebe, na svoje tělo a pocity. Jak vám je, jak fungujete a reagujete, když se cítíte v bezpečí? A jaký vliv na vás má, když se v bezpečí necítíte? U dětí je to ještě umocněné faktem, že jejich pocit bezpečí je závislý na okolí a dospělých. Když se cítí v bezpečí, jsou otevřené, živé, radostné, důvěřují, mají chuť se učit. Pohádky prokazatelně podporují vazbu mezi dospělým a dítětem, ale zároveň vytváří ve třídě společné klima, které dětem ukazuje, že se i mezi ostatními nacházejí v přátelském prostředí, kde mohou relaxovat a užívat si pocit pohody. To ale není všechno.

Reakce mozku na čtení pohádek

Děti jsou celý den pod palbou impulzů a ty mnohdy nejsou zrovna příjemné. Den běží v rychlém tempu, neustále musí reagovat, každý den se opakují i menší konflikty. Výsledek je, že jsou napjaté a přestimulované. Jejich kapacita se kvapem zmenšuje. Když dojde k nule, hrozí výbuch, pláč, přestávají spolupracovat. Co s tím? Ano, hádáte správně. I tady pohádka pomůže. Jak přesně?

Aktivita mozku se při různých činnostech mění. Čím jsou náročnější, tím rychleji mozek pracuje a dochází k nárůstu stresu. Poslech a čtení pohádek patří mezi aktivity, které přeladí naše rádiové vlny do klidového kanálu. Aktivuje se parasympatický nervový systém, dochází k uvolňování neurotransmiterů, jako je serotonin a oxytocin, hormonů spojených se štěstím a budováním vztahů.

Studie Stanfordské univerzity odhalila, že účastníci, kteří 20 minut před spaním poslouchali namluvené uklidňující příběhy pro relaxaci, zaznamenali 42% snížení hladiny kortizolu (stresového hormonu), zvýšenou aktivitu v prefrontálním kortexu (zlepšení emoční regulace), i zlepšenou kvalitu spánku.

Řečeno lidověji, pohádky dobíjejí mentální baterii a snižují emoční přetížení. Vyprávění příběhů stimuluje plasticitu mozku a tím v průběhu času pomáhá přeprogramovat negativní vzorce.

Tento proces se podobá sázení semínek. Každá pohádka vyživuje „klidnou zahradu“ mysli a umožňuje jí vzkvétat s odolností a klidem.

Do jakých částí dne lze pohádku zařadit

Děti se u pohádky nejen zklidní, ale také zvýší svoje soustředění, zapojí fantazii a jsou otevřeny novým poznatkům i myšlenkám. Proto se jejich čtení nemusí omezovat pouze na chvilky u spaní. Jaké jsou přínosy v jednotlivých částech dne?

Volné hry

Samostatné prohlížení knih v dětské knihovničce podporují vztah k literatuře a zájem o vlastní bádání, hledání interpretací i sdílení myšlenek s ostatními dětmi. Četba dětem v tomto bloku může být dobrým doplňkem k probíraným tématům, posilovat vazbu s učitelem, nebo pomůže děti rozptýlit v náročných dnech, nebo když jich už ve třídě moc není.

Řízené činnosti

Pohádka skvěle naladí na další aktivity. Můžete díky ní navodit atmosféru, sdělit základní vědomosti, nebo uvést kontext, zákon akce a reakce. Na četbu lze dobře napojit diskusí, rytmizací, dramatizací, pohybovými aktivitami, nebo výtvarným tvořením.

Odpočinek po obědě

Čtení dětem pomůže s emočním a tělesným uvolněním. Mladší naladí na spánek a starším odpočinek rychleji uteče. Předškoláci mohou u čtení klidně i sedět a tiše se zeptat na případné otázky, které v nich příběh vzbudí, případně se po čtení podívat na obrázky.

Časté chyby

• Výběr mimo preference dětí: Zvažte věk, vyzrálost a potřeby dětí
• Nevhodná struktura textu: Při řízených činnostech volte kratší a dynamičtější příběhy, při odpočinku zase delší a klidnější. Bude-li v nich příliš napětí, neznámých slov, nebo nezodpovězených otázek, jejich čtení nesplní svůj účel.
• Rušné prostředí: Pokud se děti mají na pohádku soustředit, nemělo by být kolem příliš mnoho ruchu. Zajistěte dětem vhodné osvětlení a ticho.
• Nepravidelnost: Čím častěji dětem čtete, tím lepší je jejich pozornost a tím výraznější dopad celkových benefitů jim zajistíte,

Věkové kategorie

Nejmenší děti

Hodí se kontrastní knihy s hojností obrázků, které je vizuálně zaujmou. Opakovací příběhy a říkanky jsou ideální. Vytvářejí rytmický vzorec, který je uklidňuje. I když ději zcela nerozumí, zvuk vašeho hlasu v kombinaci s jemným tokem krátkého příběhu vytváří emocionální pouto a rozvíjí jejich jazykové dovednosti.

Předškoláci

Preferují delší vyprávění a složitější zápletky. Líbí se jim témata, jako přátelství, překonávání strachu a vyhledávání nových dobrodružství. Stále milují klasiku a verše jako uklidňující předvídatelnost.

Mladší školní věk

Je čas na komplikované zápletky a hlubší rozvoj postav. Dítě se více zapojuje do výběru knih. Mělo by dostat pestrý výběr z různých žánrů. Ideální jsou i série knih, nebo příběhy na pokračování, které ho motivují vracet se k další kapitole.

Závěrečné tipy

• Stanovte si pravidelné rituály i čas na čtení, který by měl být alespoň 15–20 minut denně.
• Na odpočinek volte jemné, uklidňující příběhy s pozitivním vyústěním.
• Vytvořte relaxační prostředí, využijte i měkké deky, tlumené osvětlení, případně aromaterapii.
• Využívejte i aplikace a audioknihy. Se čtením je můžete kombinovat, nijak se to vzájemně nevylučuje.
• Soustřeďte se s dětmi na vědomé naslouchání, chápání slyšeného v kontextu.
• Veďte si čtenářský deník. Může být i obrázkový.
• Používejte různé hlasy, zvukové efekty a výrazy obličeje, abyste příběh oživili.
• Zastavte se v klíčových bodech příběhu a pokládejte otázky, aby děti co nejvíce zapojily vlastní uvažování.
• Bavte se u obrázků. Můžete je hodnotit před čtením a odhadovat děj, nebo si doplňovat myšlenky po jeho přečtení.
• V pauzách klaďte dotazy, co se v příběhu může stát dál.
• Používejte pauzy pro dramatický efekt, aby děti měly čas vstřebat informace.

Zkoušejte a experimentujte s těmito tipy, abyste co nejlépe využili relaxační a podnětný potenciál knih. Sledujte, co bylo pro děti nejlepší a co by se dalo ještě rozvíjet. My jako učitelé hrajeme zásadní roli při vytváření dětského vztahu ke knihám. Pojďme jim ukázat, že i ve světě plném technologií má kniha své zasloužené místo a může nám dát to, co se stává čím dál vzácnější. Pohodu a klid.

Ludmila Bakonyi Selingerová

spisovatelka s 18 vydanými tituly pro děti, předškolní pedagog, redaktorka a dvojnásobná maminka.

A podobná témata nabízíme v Eduall.cz i online kurzy a webináře, kde jdeme více do hloubky a přidáváme praktické příklady nebo se přidejte se do Eduallklub, kde získáte přístup ke kompletní knihově záznamů webinářů (přes 200 záznamů) a ke všem živým webinářům.

Nově jsme pro Vás vytvořili FB skupinu

Eduall poradna pro pedagogické pracovníky a rodiče

Nebo nás můžete sledovat na Linkedln

Eduallcz