Specifické poruchy učení (dále jen SPU) jsou skupinou neurovývojových obtíží, které ovlivňují schopnost dítěte osvojovat si základní školní dovednosti, jako je čtení, psaní nebo matematika. SPU nejsou způsobeny nízkou inteligencí, motivací ani nevhodným prostředím, ale pramení z jiného způsobu zpracování informací v mozku. Tato odlišnost je obvykle trvalá a vyžaduje specifické podpůrné přístupy k daným jedincům. Specifické poruchy učení...
Fakt nebo mýtus? (2. část) Mýty o ADHD přetrvávají stejně dlouho, jako je známé samotné onemocnění. Tyto nepravdy mají negativní a škodlivý dopad na psychiku lidí trpících ADHD. Vyzbrojme se fakty, abychom mohli vyvrátit další dezinformace. Toto pochopení je klíčové pro všechny, kteří přicházejí do styku s dětmi, ať už jde o rodiče, pěstouny nebo odborníky. #1 Mýtus: ADHD není skutečný zdravotní...
fakt nebo mýtus? 1. část Existují alternativní výchovné přístupy, které mohou zmírnit symptomy a posílit vztah s dítětem. Je možné, že děti s ADHD byly vzdělávány metodami, které nezohledňují jejich specifické potřeby. A co když nejsou impulzivita a hyperaktivita jedinými charakteristickými znaky ADHD? Několik celosvětových mýtů o ADHD: #1 Mýtus: ADHD není skutečný zdravotní stav.#2 Mýtus: ADHD je nadměrně diagnostikována.#3 Mýtus: ADHD patří mezi poruchy učení.#4 Mýtus: Děti s ADHD jsou hyperaktivní.#5 Mýtus: Chlapci mají obvykle horší příznaky ADHD než dívky.#6 Mýtus: ADHD je dětský problém.#7 Mýtus: Špatná výchova je příčinou ADHD.#8 Mýtus: Cukr způsobuje ADHD.#9 Mýtus: Všechny děti s ADHD dostávají potřebnou léčbu.#10 Mýtus: Děti s ADHD potřebují více disciplíny.#11 Mýtus: Lidé s ADHD jsou líní, hloupí a nikdy nic nedosáhnou. #1 Mýtus: ADHD není skutečný zdravotní stav ADHD je uznávaná neurologická porucha...
Máme za sebou svátek všech svatých i dušiček. Také Halloween už pominul. I když, celý listopad je ve své podstatě v takovém halloweensko-dušičkovém ladění. Ve znamení rozžatých svíček na hrobech i v útulném prostředí našich domovů. Ale proč o tom psát zrovna v rámci blogu „Býti učitelem?“ Protože „Býti učitelem“ je možné chápat i z hlediska bližšího popisu jeho, jejich charakteru, chcete-li určité typologie. V pedagogice známe...
Aj, hned v úvodu se vrhnout na takové až téma 🙂 Pedagogický děs. Mně osobně se líbí spíše ten název furor. Sám o sobě totiž nahání hrůzu, věstí něco nedobrého, když prostě „furorujeme.“ Co to ale ve své podstatě znamená? Furor paedagogicus není ani tak děs z toho, že jsme co by pedagogové podobně jako v antickém světě pořád spíše otroci,...
Řekněme si – učitel je pedagog. Odkud však toto slovo vlastně pochází? Ve starověkém Řecku, ve Spartě i v Athénách, se tímto slovem označoval nejprve otrok. Pedagog od slova paidagogos, kde pais značí dítě (chlapec), a ago, agere pak vésti. Býti paidagogem tedy znamenalo v původním slova smyslu vésti dítě, ve starověké Spartě přímo na cvičiště. Nejprve dozoroval nad kázní, později...
Postavit se před děti a předávat jim vědomosti, dovednosti, návyky a hodnoty. Prostě je vzdělávat a vychovávat. Vzdělávat a vychovávat neustále i sám sebe. Neztrácet naději a trpělivost. I to chce odvahu. Rozumět dětem a dětskému světu. Dokázat být znovu dítětem a zároveň zůstat dospělým. Být dětem -dospívajícím – studentům blízko, ale zároveň mít potřebný odstup. Hodně toho vědět, znát a chápat, ale přitom...
